"Tatínek měl věrného kamaráda ze zajetí [otec pamětnice byl československý legionář]. Bodlákovi... ti byli první na řadě, když komunisté začali zatýkat. A to proto, že první jejich syn byl letec RAF, druhý byl za nacistů zavřený v Kounicových kolejích a paní Bodlákovou s dcerou internovali do Svatobořic. Tam byly všechny ženy těch mužů, třeba popravených. Tak ti byli první na řadě. Bodlákovi byli opravdu nejvíce postižená rodina z Líšně."
"A dělal u Langerů [fabrikanti v Brně-Líšni] ve fabrice. Byla to továrna na spirálové vrtáky a udělali velmi dobrou věc. Zaměstnali přednostně ty, kteří byli ohroženi, ale tak, aby to nebylo nápadné. Zkrátka byli u nich totálně nasazeni. Zachránili je tak před nástupem třeba do Kuřimi nebo někam jinam. Takhle mohli zůstat v místě svého bydliště. Pro Líšňáky udělali opravdu hodně."
"Jednu nevýhodu jsme měli. My jsme bydleli na Klajdovské [ulice v Brně-Líšni] naproti Dělnickému domu a tam byla německá škola. A co bylo hrozné, že oni si otevřeli okna a zpívali Die Fahne Hoch [hymna NSDAP v dobách Třetí říše]. Tak to jsme říkali, že to ani nemusíme slyšet. Ale to bylo takových pár poturčenců. Byli chudobní a dali se výhodně nalákat. Byli to poturčenci, naši lidé, kteří se k těm Němcům dali z prospěchu. Pár se jich takových našlo."
Květuše Kučerová, roz. Sedláčková, se narodila v Brně-Líšni 10. ledna 1928 do rodiny československého legionáře Jana Sedláčka. Rodiče ji a její dvě další sestry vychovávali v duchu sokolských a Masarykových myšlenek. A také v souladu s křesťanskou vírou. Později se provdala za přesvědčeného komunistu Františka Kučeru. Jeho stejnojmenného otce, coby protinacistického odbojáře, okupanti v roce 1941 přímo před jeho očima popravili v brněnských Kounicových kolejích. Názorové rozpory obou rodin se prolínaly celým jejich společným životem. Květušin manžel skončil v 70. letech kvůli tomu, že byl nucen podílet se na komunistických normalizačních prověrkách, v péči psychiatra. I tak ale myšlence komunismu nepřestal věřit až do konce svého života a sametovou revoluci vnímal jako velké neštěstí pro náš národ. Pamětnice zemřela v září 2020 v Brně.
Okresní zastupitelstvo první republiky; tatínek manžela pamětnice František Kučera (druhá řada napravo) popraven v roce 1941 jako komunistický protinacistický odbojář v Kounicových kolejích
Okresní zastupitelstvo první republiky; tatínek manžela pamětnice František Kučera (druhá řada napravo) popraven v roce 1941 jako komunistický protinacistický odbojář v Kounicových kolejích
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
