Po válce začal jazz a najednou konec a kupředu levá
Borisa Kučerová, rodným příjmením Trávníčková, se narodila 10. května 1933 v Litovli. Za druhé světové války zažila prohlídku gestapa v domě kvůli podezření z napomáhání Židům, nebo v blízké Července projíždějící transporty Židů do Osvětimi. Jejího strýce Karla Prášila popravili nacisté za partyzánskou činnost a jednu z nejlepších kamarádek Alici Festovou zavraždili v jejích devíti letech ve vyhlazovacím táboře Malý Trostinec. Na konci války pak u nich v domě opakovaně přespali vojáci wehrmachtu. V květnu 1945 byla svědkem lynčování Němců v Litovli. Po studiích pracovala jako zdravotní sestra a laborantka v nemocnicích v Šumperku, na Hradisku v Olomouci, v Ostravě Zábřehu a Porubě. S manželem Metodějem Kučerou má tři děti. Opakovaně zažila ústrky v zaměstnání kvůli svým protirežimním postojům. V roce 1983 pomohla nejmladšímu synovi Dušanovi těsně před jeho maturitou s útěkem na Západ. Kvůli tomu prošla nespočtem výslechů u StB. Po odchodu do důchodu se v roce 1987 přestěhovala na chalupu v osadě Bukovice v podhůří Hrubého Jeseníku, kde se svým druhým manželem Milanem Němcem bydlela i v době natáčení, v roce 2022.