Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.
Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)
Snažím se nezklamat ideály své rodiny
narozena 13. prosince 1940 v Praze
je pravnučkou Tomáše Garrigua Masaryka a praneteří Jana Masaryka
otec Emanuel Poche byl historik umění
matka Herberta Pocheová, rozená Masaryková, vystudovala herectví a hru na klavír
díky rodinným vazbám se od dětství stýkala s mnoha umělci (strýc Jan Slavíček, bratranec Mikuláš Medek, Josef Sudek)
vystudovala Gymnázium Jana Nerudy a dálkově dějiny umění na FF UK
pracovala v archivu Židovského muzea, v Národní galerii a ve Středisku památkové péče
roku 1966 se provdala za hudebníka Petra Kotíka
v květnu 1969 se jí narodil syn Tomáš
v lednu 1970 emigrovala do Spojených států amerických
v letech 1970-1983 žila s rodinou v Buffalu, narodil se syn Jan
pracovala v Albright-Knox Art Gallery v Buffalu
spolupracovala s hnutím moderního umění Hallwalls
v roce 1983 rodina přesídlila do Brooklynu, zde pracovala v muzeu moderního umění
zaměřovala se na mladé a začínající umělce
v USA uspořádala výstavy mnoha českým umělcům (Jiří Kolář, David Černý, František Skála)
byla porotkyní Ceny Jindřicha Chalupeckého
v současnosti usiluje o vyšetření okolností smrti svého prastrýce Jana Masaryka
x
Příbeh pamětníka v rámci projektu Paměť národa: příběhy z Prahy 2 (Barbora Šťastná)