Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Bernard Kobierski (* 1925  †︎ 2014)

• narodil se v roce 1925 poblíž Českého Těšína

• měl pět sourozenců

• v šestnácti letech byl totálně nasazen v Reichu, v zemědělství

• útěk z nucených prací do Anglie

• výcvik u tankistů

• raněn během bojů ve Francii

• bojoval v Itálii v bitvě o Monte Cassino, kde byl také raněn

• přeškolen na radistu

• po válce studoval v Oxfordu

• za válečný žold koupil s kamarády třetinu domu v Seifertově ulici v Praze, který mu byl poté zabaven komunisty

• návrat do ČSR kvůli špatnému zdravotnímu stavu maminky

• vyučil se v obchodě s potravinami

• v 50. letech zaměstnán u Oderské plavby jako vedoucí účtárny

• po zbytek aktivního života byl zaměstnán jako skladník u Technoplynu

• po roce 1989 navrácen komunisty zabavený majetek

• zemřel 19.12. 2014

Bernard Kobierski se narodil v roce 1925 na Těšínsku v části, která patřila k Československu. Měl pět sourozenců, z nichž někteří ještě žijí. Po vypuknutí druhé světové války byl v pouhých šestnácti letech totálně nasazen v Německu, odkud s kamarádem Francouzem utekli přes Francii do Velké Británie. V Anglii se nejprve léčil s nemocným žaludkem a poté absolvoval výcvik u tankistů. Bojoval ve Francii, kde byl poprvé raněn. Podruhé byl raněn v Itálii během bitvy o Monte Cassino. Po druhém zranění skončil u tankistů a přeškolil se na radistu. Po válce nastoupil ke studiu na univerzitě v Oxfordu, ale kvůli špatnému zdravotnímu stavu maminky se vrátil do Čech. Mezitím však Evropu rozdělila železná opona a komunisté už ho do Anglie zpátky nepustili. Po vyučení v obchodě s potravinami byl v 50. letech nejprve zaměstnán u Oderské plavby, posléze pracoval jako vedoucí finanční účtárny. V roce 1957 se oženil a v šedesátých letech změnil práci - byl zaměstnán jako skladník ve společnosti Technoplyn. Za válečný žold si koupil spolu s několika kamarády činžovní dům v Seifertově ulici v Praze, který jim byl komunisty zabaven a vrácen až po roce 1989. Dnes žije ve vojenské nemocnici ve Střešovicích.