Je mi smutno, že se na naše zvyky zapomnělo
Zacharula Jordanidu, rodným příjmením Satiropulu, se podle rodného listu narodila 8. srpna 1948. Ve skutečnosti však přišla na svět o rok dříve, 7. srpna 1947. Otec totiž nahlásil špatné datum úředníkům z Červeného kříže. Na svět přišla v obci Nestorio v severozápadním Řecku během útěku jejích rodičů do Albánie před občanskou válkou, v níž otec a děda bojovali v řadách levicové Demokratické armády Řecka (DSE). Rodinu pak lodí přepravili do Polska a následně převezli do Československa. Umístili je do severomoravské příhraniční obce Horní Údolí, vylidněné po odsunu původního německého obyvatelstva. Horní a vedlejší Dolní Údolí určily úřady k osídlení řeckými uprchlíky a nastěhovaly tam přes pět set Řeků, kteří pak tvořili drtivou většinu místních obyvatel. V roce 1962 se rodina přestěhovala do Zlatých Hor a v roce 1974 pamětnice do Jeseníku, kde bydlela i v roce 2018. V osmdesátých letech 20. století se do Řecka vrátil se svou manželkou bratr Dimitrios a asi o deset let později také rodiče pamětnice. Otec tam ale v roce 2003 zemřel a matku pak Zacharula Jordanidu přivezla zpět do Čech, kde dožila ve Zlatých Horách. Pamětnice nikdy nezapomněla na svůj původ. Celý život se věnovala řeckým tancům, tancovala a zpívala v řeckých sborech ve Zlatých Horách a Jeseníku, vyučovala děti řečtinu a řecké tance a od roku 2001 je předsedkyní Řecké obce Jeseník.