Vtrhli k nám s pistolemi v rukou
Stáhnout obrázek
Josef Jehlička, narozen 25. listopadu 1945 ve Zlíně, prožil jako malé dítě 24. února 1950 zatčení svého dědečka Josefa Bruštíka. Tentýž den byl zatčen i jeho otec Josef Jehlička. V procesu Bruštík a spol. byla následně souzena i Anna Honová, tehdy Krmenčíková, která pracovala jako korespondentka v Bruštíkově bývalé firmě Sběr v Uherském Brodu (po znárodnění v podniku působil J. Bruštík jako její ředitel). Během dvou let vazby, kterou strávili obvinění dílem v Uherském Hradišti a dílem v Brně, proběhlo několik soudů (J. Bruštík byl souzen i v rámci ilegální skupiny Včela). Padlo obvinění ze zpronevěry, velezrady a ilegální činnosti. Otec byl po vyneseném rozsudku propuštěn již v únoru roku 1952, jelikož si trest odpykal během vazby. Výkon trestu absolvoval Josef Bruštík na Mírově a v Leopoldově. Díky amnestii byl propuštěn po 12 letech (celkem odsouzen v úhrnu na 24 let). V obsáhlém vyšetřovacím spisu V-2894 Archivu bezpečnostních složek ČR se dochovaly originály motáků z vězení a přepisy hlášení agentů z řad vězňů, kteří s obviněnými sdíleli cely v Uherském Hradišti. Dochoval se i popis nerealizovaného plánu fingovaného pokusu o útěk Josefa Bruštíka za hranice Československa (se shodnými znaky provokační metody akce Kámen a jako akce Kámen je ve spise takto i vysloveně jmenován). Proces s pamětníkovým dědečkem a otcem měl drtivý dopad na postavení všech členů rodiny. Pamětníkova matka i babička neměly dlouhé roky šanci sehnat zaměstnání, pamětníkův otec pracoval jako řidič a svážel mléko a dědeček Bruštík se stal topičem. Josef Jehlička ml. sice vystudoval gymnázium v Uherském Brodě, ale na vysokou školu zemědělskou nebyl přijat z kádrových důvodů. Po vojně, kterou absolvoval na letišti v Brně-Slatině, získal zaměstnání jako řidič linkových autobusů. V autodopravě podnikal i po roce 1989 a později obnovil rodinnou firmu Sběr, která pod jménem Raciola působí na trhu dál. Roku 2023 žil pamětník v Mirošově u Valašských Klobouků.
