Případy pohřešovaných museli mít uzavřené do konce roku
Boris Alexejevič Iljin se narodil v roce 1953 v Uzbekistánu. Jeho matka pochází ze Severní Osetie. V létě 2004 jel s matkou, dcerou a vnoučaty do Beslanu navštívit bratra, který musel na operaci. Protože na konci srpna už nesehnali letenky zpět do Taškentu, domluvili se, že vnučka nastoupí do první třídy v Beslanu. Ráno 1. září vedla dcera Borise Iljina vnučku slavnostně do školy. Pamětník zůstal doma, chtěl se oholit, a odpoledne měl vyzvednout vnučku ze školy, zatímco dcera bude shánět letenky a balit. V jedenáct hodin uslyšel výstřely z kulometu, spolu s bratrem jeli autem ke škole, ale už se tam nedostali. Tři dny, kdy byla škola obsazena, obcházel okolo. V jednu chvíli byla jeho dcera s vnukem málem propuštěna spolu s nejmenšími dětmi - ale vrátila se i pro vnučku a znovu se ven už nedostala. Když všechno skončilo, svou dceru a vnuka našel Boris Iljin v márnici. Vnučka nebyla nikdy nalezena. Existují svědkové, kteří tvrdí, že se s ní setkali ve stanu ministerstva nenadálých událostí. Objevila se také na fotografiích těch, kteří byli dovezeni do nemocnice. Na žádném z oddělení ani v márnici ji ale nenašli. Až 6. prosince zavolali pamětníkovi z prokuratury, aby si přijel vyzvednout ostatky. Rakev ale odmítli otevřít a požadované testy DNA provázela řada podivných okolností. Ani po uzavření vyšetřování nebyl jeho život klidnější. V roce 2006 zažil ozbrojený útok v domě, kde bydlel. Říká, že násilná přepadení pozůstalých nebyla ojedinělá, útočníky zřejmě lákalo vysoké odškodné, které dostali.