„Moje nejbližší velení bylo v Jablonci, kam jsem šel a říkal jsem jim, že potřebuji propustku. A povídal jim, že si už raději přihlásím potravinové lístky v protektorátu. A jeden z nich na velitelství se hned do mne pustil: ,Tak vy říkáte, že je to prohrané, vůdce ještě neřekl k tomu svý, no to teda uvidíte.‘ Říct to takhle otevřeně, to stálo krk. Říkal jsem si: ,Je takovej blbec? Ale co, třeba za čtrnáct dní bude konec války. Udělal jsi blbost, musíš pryč.‘ A tak se svým kufříčkem jsem to natáhl přes Černou Studnici, přeběhl jsem hranici nad Železným Brodem, šel jsem přes Železný Brod, Rovensko a ráno jsem došel do Jičína.“
„Řekl jsem jim: ,Prichodiť paravaja milicia.‘ (Přijde ruské polní četnictvo.) Strašně se ho báli. Polní policie si s nimi totiž nijak nehrála. A tak Rusové naskákali na auto, ale nadávali a já jsem měl belgickou pistoli a pro jistotu maďarský ruční granát, který jsem vytáhl a odjistil, když byl u jejich auta. Kdyby po něm vystřelili, tak by jim to roztrhalo kolo u auta, a tak jim nezbylo nic jiného než odjet. Stačil jsem ještě odskočit za strom a udělat pohyb, jako když to chci hodit, a tak oni přidali. Ale teď co s tím granátem, nakonec jsem ho hodil do zámecké zahrádky. Mrkev a ostatní zelenina vylétla. Pak přišel hrabě Ledebour, největší honorace. Děkoval mi. Dvě jeho dcery měly skrýše v seně, vylezly ven a ta mladší mne poznala a povídá: ,My dva už jsme se viděli.‘ (Potkali se, když Stanislav Hylmar byl v Reichu na nucených pracech a dělal instalatérskou údržbu v jednom německém dívčím sanatoriu.)“
Stanislav Hylmar-Pirát se narodil 12. července 1920 v Jičíně do řemeslnické rodiny. Od dětství byl členem skautského oddílu, se kterým se např. zúčastnil jamboree slovanských skautů v roce 1931. Před válkou ztratil oba rodiče a jeho bratr se ujal živnosti. V roce 1938 se Pirát dobrovolně přihlásil k odvodu na vojnu a v březnu 1939 prožije v bratislavských kasárnách vznik Slovenského štátu. Poté je demobilizován a věnuje se studiím na střední škole, ale v roce 1942 je totálně nasazen. Z nuceného nasazení utekl v dubnu 1945 a poté se skrýval v jeskyni na Prachově, kterou skauti před válkou používali jako klubovnu. Stal se vůdcem partyzánské odbojové skupiny Milíčeves. Po válce musel jako příslušník SNB řešit incident s rabujícími Rusy v zámku v Telnici nad Labem. Pak se živil jako projektant instalatérských rozvodů průmyslových podniků. Oženil se, má dvě děti. Jeho bratr Václav byl v roce 1959 odsouzen za „pobuřování a podvracení republiky“ na 27 měsíců. Do vězení se jeho bratr vrátil v roce 1968, ale 9. března 1968 umírá na mozkovou mrtvici poté, co byl převezen z vazby do nemocnice. Pamětník byl nositelem skautských vyznamenání i ocenění města Jičína. Zemřel 11. června roku 2019.
Vedl jsem pod firmou ČSTV skupinu 27 cyklistů okolo Německa; fotka je z roku 1961 na nejsevernějším bodě Německa-CAP ARKONA na Rujaně; se mnou je Joska Bučina, který byl po mě v Jičíně střediskovým skautským vedoucím
Vedl jsem pod firmou ČSTV skupinu 27 cyklistů okolo Německa; fotka je z roku 1961 na nejsevernějším bodě Německa-CAP ARKONA na Rujaně; se mnou je Joska Bučina, který byl po mě v Jičíně střediskovým skautským vedoucím
Kasárna Bratislava těsně před vznikem Slovenského štátu: Stanislav Hylmar-Pirát stojí úplně vlevo: "Naše světnice s poručíkem Šťastným (Čech)". Pravděpodobně vyfoceno 2. 3. 1939.
Kasárna Bratislava těsně před vznikem Slovenského štátu: Stanislav Hylmar-Pirát stojí úplně vlevo: "Naše světnice s poručíkem Šťastným (Čech)". Pravděpodobně vyfoceno 2. 3. 1939.
Jičínská vlčata pozorují orloj: Jamboree slovanských skautů v roce 1931 (soukromý archiv Jana Vally); Já jsem třetí zleva, prvý zleva Vašek Sedlák, poslední zprava Odvárko/Odvárka, ostatní nepoznávám, skauti v kloboucích=náhodní diváci
Jičínská vlčata pozorují orloj: Jamboree slovanských skautů v roce 1931 (soukromý archiv Jana Vally); Já jsem třetí zleva, prvý zleva Vašek Sedlák, poslední zprava Odvárko/Odvárka, ostatní nepoznávám, skauti v kloboucích=náhodní diváci
Jičínská vlčata na Jamboree slovanských skautů v roce 1931 nebo v Jičíně na školním hřišti (soukromý archiv Jana Vally); součástí předepsané výbavy účastníků byla jak vidno novinka-kecky
Jičínská vlčata na Jamboree slovanských skautů v roce 1931 nebo v Jičíně na školním hřišti (soukromý archiv Jana Vally); součástí předepsané výbavy účastníků byla jak vidno novinka-kecky
Jičín 10. 7. 1947: Zcela náhodná zakázka naší firmy z Jablonce. Já jsem v pozadí, montoval jsem rozvodné potrubí. Ve středu je montér dodavatele kotle a vlevo je kolega B. Novotný, montér zdravotní techniky.
Jičín 10. 7. 1947: Zcela náhodná zakázka naší firmy z Jablonce. Já jsem v pozadí, montoval jsem rozvodné potrubí. Ve středu je montér dodavatele kotle a vlevo je kolega B. Novotný, montér zdravotní techniky.
Slovanské jamboree 1931 v Praze - tábor jičínských skautů s malovanými jutovými podsadami; zcela vlevo snad Sláva Řehák, s lasem točí krinolínu Miroslav Špot
Slovanské jamboree 1931 v Praze - tábor jičínských skautů s malovanými jutovými podsadami; zcela vlevo snad Sláva Řehák, s lasem točí krinolínu Miroslav Špot
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
