Bílý, černý nebo žlutý. Mějte se rádi, jste tady jenom jednou
Stáhnout obrázek
Agnesa Horváthová, za svobodna Marcinová, se narodila 4. dubna 1949 ve východoslovenské vesnici Ondavské Matiašovce jako nejstarší z šesti dětí do romské rodiny. Její otec se živil především pasením krav nebo jezdil za prací na české území. Matka se doma starala o děti. Při získávání obživy a péči o děti oběma velmi pomáhala babička z otcovy strany. Doma mluvili východňárským dialektem slovenštiny. Školu měla pamětnice ráda, chtěla se vyučit, ale maminka k tomu nesvolila z důvodů špatné finanční situace rodiny. V první polovině 60. let přesídlila rodina za prací do Jinočan u Prahy. V sedmnácti letech se pamětnice seznámila se svým budoucím manželem Milanem Horvátem, v jehož rodině se naučila mluvit romsky. V průběhu 70. let se jim narodily čtyři děti. Paní Horvátová vystřídala řadu především dělnických zaměstnání. V 80. letech založila spolu se členy rodiny romský folklorní soubor Perumos, s nímž vystupovala po celé Evropě. V návaznosti na jeho činnost se seznámila s romistkou Milenou Hübschmannovou, která ji motivovala k vlastní tvorbě. Tak vznikly nejdříve jednotlivé povídky a básničky a posléze v roce 2003 i celá knížka. V roce 1989 se pamětnice spolu s manželem a dalšími členy souboru začala aktivně věnovat politice v Romské občanské iniciativě. Tyto aktivity však také vedly k vzrůstajícímu pocitu nespokojenosti se situací Romů v ČR a s životem ve strachu, který umocňovaly výhružky a rasově motivované napadení syna. Toto rozčarování v roce 1996 vyústilo v odchod celé rodiny do emigrace v Belgii. Nejbližší rodina paní Horváthové se o tři roky později vrátila, zatímco druhá část rodiny a souboru Perumos v Belgii natrvalo zůstala. Nyní je paní Horváthová v důchodu, těší se z úspěchů svých dětí, které po ní zdědily umělecké vlohy, a věří, že budou pokračovat v odkazu souboru.
