Eva Hauerová

* 1939

  • „Pamatuji si na nálet, kdy s námi ve sklepě vily byl také pan baron (Emil Škoda). Protože přišel nálet nečekaně, nemohl odjet. Pamatuji si, že byl v německé uniformě, což ve mně budilo hrůzu. Byla jsem malá a slyšela jsem doma různá povídání. Ale z něj jsem nemusela mít strach: můj tatínek dělal správce cihelny a s vědomím pana barona tam tajně zaměstnával židovské rodiny, Židy z Plzně. Tím je zachránili před transportem a pravděpodobnou smrtí.“

  • „Museli jsme se vystěhovat, protože já s maminkou a tátou, mně bylo 14 let, jsme se octli na náměstí (za demonstrací proti měnové reformě). Mami byla zvědavá, co se tam bude dít. Ale nic nevykřikovala, na to my nejsme. Nám se spíše stáhlo hrdlo a brečeli jsme, když tam lidé zpívali hymnu. To bylo takové srocení davů, velké na Plzeň, na malé město. Bylo to pěkné, i když nás potom nic pěkného nečekalo.“

  • „Zůstali jsme stát a viděli jsme tu hrůzu, jak šli po třídě plzeňští herci oblečení v modrákách. Byla to hlavně činohra. Měli modráky a červené puntíkaté šátky, v dělnickém oblečení, aby to odpovídalo. Zpívali budovatelské písně, měli nějaký transparent. Došli až k soše a tam známý plzeňský herec (myslím, že ho to později také mrzelo) hodil Masarykovi na krk oprátku, rozhoupali to a shodili sousoší dolů. V noci to potom odvezli a prý to roztavili ve Škodovce.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Pňovany, 19.07.2012

    (audio)
    délka: 02:02:00
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Do 24 hodin jsme se museli vystěhovat

Dobový portrét
Dobový portrét
zdroj: archiv pamětnice

Eva Hauerová, rozená Švíglerová, se narodila 18. září 1939 v Plzni-Doudlevcích. Její otec Václav Švígler řídil cihelnu, která patřila baronu Emilu Škodovi a ve které za války zachránili několik Židů před transportem. Po válce otec pracoval jako ředitel Západočeských cihelen ve Stodu. Rodina se přestěhovala do domu na Borech, který patřil Evině dědovi Rudolfu Havlovi. Havel vlastnil truhlářskou továrnu, která mu byla po roce 1948 znárodněna. Dne 1. června 1953 se Eva s rodiči zapojila do demonstrací proti měnové reformě v Plzni, byli také svědky stržení pomníku T. G. Masaryka komunisty. Poté byli prarodiče Havlovi i Švíglerovi vystěhováni v rámci akce B ze svého domu v Plzni. Uchýlili se na letní chaty v Dolanech (nyní hracholuská přehrada). Nepomohlo ani členství Václava Švíglera v KSČ, vystěhování mělo být trestem za účast na demonstracích a bývalý továrník Havel byl posouzen jako kapitalista se špatným vztahem k novému státnímu zřízení. Život na rekreační letní chatě byl velmi obtížný, nebyla tam voda, elektřina. V zimě rodině pomohli spřátelení sedláci z Dolan. Do Plzně se mohli vrátit až roku 1956. Paní Hauerová pracovala jako cukrářka a poté v podniku „Cigaretka“ ve Škodových závodech.