Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.
Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)
Chartu 77 jsem podepsala bez zaváhání
narodila se 3. října 1943 v Praze do rodiny architekta Karla Hanauera
po maturitě pracovala jako pomocná dělnice ve Fasádostavu a jako klapka na Barrandově
v roce 1962 byla přijata na FAMU na režii hraného filmu, absolvovala v listopadu 1968
pobývala studijně v Anglii a ve Švédsku
invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 ji zastihla v Ostravě
do roku 1971 natáčela dokumenty pro Krátký film, Armádní film a ČST
v letech 1973 až 1982 se mohla živit psaním pro děti pro nakladatelství Panorama
pro ČST Bratislava natáčela hrané dětské seriály a pohádky
v 70. letech se provdala za Američana, kterého potkala v Praze, ale brzy se rozvedli
v roce 1977 podepsala Chartu 77, účastnila se bytových přednášek Jana Patočky
pohybovala se mezi lidmi z podzemní církve a disentu
v roce 1982 odmítla spolupráci s StB, která jí v rámci akce „Asanace“ nabídla pas a letenku do USA
od roku 1982 do roku 1991 pracovala jako pomocná pečovatelka seniorů na MNV Praha 5
později pracovala se sluchově postiženými dětmi
po revoluci 1990 se naplno vrátila k profesi režisérky
.
Příbeh pamětníka v rámci projektu Příběhy 20. století TV (Petra Verzichová)