Primář řekl, že mne sterilizovali. Ani jsem nevěděla, co to znamená.
Elena Gorolová se narodila 2. ledna 1969 v Ostravě. Po ukončení středního odborného učiliště nastoupila jako dělnice do podniku Vítkovické železárny. V jedenadvaceti letech jí při porodu druhého syna lékaři v nemocnici v Ostravě-Vítkovicích bez jejího vědomí provedli sterilizaci. Zdůvodnili to tím, že se při druhém porodu císařským řezem sterilizace provádí běžně. Těžce se vyrovnávala s tím, že nebude mít další děti. Zjistila, že podobně jako jí byla za socialismu a počátkem devadesátých let provedena nedobrovolná sterilizace i dalším ženám. Převážně šlo o ženy romského původu. V roce 2006 začala spolupracovat s neziskovou organizací Vzájemné soužití, jejíž aktivisté poukazovali na to, že zřejmě šlo o výsledek snahy komunistického režimu regulovat porodnost romských žen. Vystudovala obor asistent pedagoga na střední škole a nastoupila do Vzájemného soužití jako terénní pracovnice. Stala se mluvčí nedobrovolně sterilizovaných žen. Zasvětila svůj život tomu, aby bylo veřejně uznáno, že tento způsob provádění sterilizací byl nelidský a nezákonný. Má velký podíl na tom, že se v českých nemocnicích změnily metody, jakými jsou pacientky o možnosti sterilizace informovány. O svém příběhu přednášela na konferencích v řadě zemí světa a vystupovala také v OSN. V roce 2018 ji britská stanice BBC zařadila mezi sto nejvlivnějších žen světa.