"Narodil se mně, to jsem byla ještě v Třebechovicích, tam se mně narodil první syn. Ten byl pokřtěný kvůli babičce. Babička chtěla Dimitrije, tak jsem to s ní usmlouvala na Borise. Babička byla Ruska, tatínek byl totiž legionář, manželův tatínek. A byl v Rusku. Přijeli odtamtud hodně pozdě, až z toho Vladivostoku přes Japonsko a sem. Tatínek bohužel byl popravený, protože byl poštovní zaměstnanec a zadržel některé dopisy, které šly na gestapo. Tak ho popravili. Ten rovnou měl při soudu smrt. Bylo jich pár, mají desku na poště v Hradci Králové. Tam mají: 'Padli, abyste žili.'"
"Museli jsme teda dělat, ale hlad jsme neměli. Ani nic nemuseli naši vyměňovat, my jsme všechno měli. Jenže pak jim to sebrali, to pole, protože to bylo v lánu JZD, a tatínkovi sebrali koně, měl dva. Ale přišel ten předseda a řekl mu, ať si toho jednoho zmetka vezme, že kdyby ho zabil, tak ho neposlechne. Ten se vzpříčil a nešel. Ten poslechl jenom mého tatínka. Tak mu jednoho koně vrátili, tak byl dědeček rád. A zas to šlo dále."
"My jsme byli totálně nasazení ve Škodovce. Ne do Reichu, ale do Škodovky. Dostala jste příkaz, že máte nastoupit druhý den tam a tam. A většinou do bylo do Reichu, ale já jsem měla to štěstí. Někteří byli v Nové Pace u Benze, to bylo od Bělohradu pár kilometrů. Ale tam jsem se nedostala a dostala jsem se, a to je 50 kilometrů, do Hradce do té Škodovky."
Jarmila Drábková, za svobodna Šťovíčková, se narodila 8. dubna 1926. Vyrůstala v Lázních Bělohrad. Matka měla velké hospodářství, na kterém musela Jarmila pracovat, otec vlastnil povoznictví. Vystudovala obchodní školu, za války byla nuceně nasazena v podniku Škoda v Hradci Králové. Účastnila se všesokolských sletů v roce 1938 a 1948. Jarmily rodiče odmítli vstoupit do JZD, režim jim zabavil majetek a roku 1951 otec přišel i o povoznickou živnost. Jarmila pracovala 40 let jako účetní v Autodružstvu. Jarmila Drábková zemřela 4. září 2021.
Anežka Doležalová, Vendula Příkopová, Dominika Smrčková ze ZŠ T. G. Masaryka Mnichovice pod pedagogickým vedením Martiny Čermákové
Paměť národa existuje díky vám.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
