„V budově, ve které byl obchodní dům Karla Lüftnera na rohu ulic Graben a Bergmanngasse, byla v prvním patře kavárna, jmenovala se Café Zentral a ve starých novinových článcích najdete, že tato kavárna byla v Praze něčím výjimečná: setkávali se tam němečtí a čeští obyvatelé Prahy, což bylo velmi neobvyklé. Jinak existovali jen kavárny, ve kterých se scházeli Češi a jiné, ve kterých se scházeli Němci. V Café Zentral byla cítit pospolitost, což je podle mě skvělé. Chodíval tam i Franz Kafka. Byla to mezinárodní kavárna. Myslím, že je skvělé, že tenkrát byla cítit přece jen i nějaká sounáležitost. A doufám, že to tak bude nadále, že si lidé budou co nejvíce vyměňovat nápady.“
„Myslím, že zaměstnával mnoho lidí, ať už v obchodních domech nebo v továrně na výrobu podkůvek, a staral se o blaho lidí, nejen o svou velkou rodinu, ale i o ostatní lidi ve své vesnici, i v Praze. Myslím, že byl volnomyšlenkářem. Měl veliké nápady v době, kdy to nebylo tak běžné. Prostě se zajímal o technologický pokrok. Jeho děti pak v tom pokračovaly, jeho synové. Moje babička vždycky říkala: Tvůj pra-pra-pradědeček měl v Praze obchodní dům, který byl jedním z prvních s osobními výtahy. Před chvílí jsme to v těch plánech viděli: V prodejních místnostech byli dva páternostery. To jsou výtahy, které se nikdy nezastavují.“
„V matčině pokoji visely dva staré obrazy, na kterých byl Karl Lüftner a jeho žena Katharina Kutschereuther. Byli to praprarodiče mé matky (chyba, směje se [Karlova žena se jmenovala Pauline Kutschereuther a oba byli pra-pra-prarodiče Del Missierovy matky. pozn. autora]) a moje matka měla pohlednici, na které byl obchodní dům Lüftner. A já jsem se na to sem tam vyptávala. I moje prababička, když už byla psychicky zmatená, se vždycky ptala: Pojedeš se mnou do Jesenic? A Karl Lüftner měl továrnu na podkůvky v Jesenici a obchodní dům v Praze a na základě pohlednice jsem se pokusila vypátrat informace o rodině na internetu. Moji prarodiče už nežili, moje prababička byla zmatená a moje matka toho taky moc nevěděla.“
Britta Del Missier se narodila 11. března 1964 v Innsbrucku jako druhá dcera Heidelinde del Missier, rozené Nachtmann, a Josepha Del Missier. Po absolvování školy v Rakousku se stala učitelkou na základní škole. Ve volném čase se intenzivně věnuje genealogickému výzkumu. Oba rodiče mají kořeny v bývalých Čechách a na Moravě a zejména její pra-pra-pradědeček Karl Lüftner byl v 19. století vlivnou osobností v podnikatelském dění Prahy a okolí. Narodil se 26. listopadu 1826 do rodiny kováře. Ještě než mu bylo 18 let, odešel pěšky do Prahy a našel si práci ve firmě Rott. Poté, co jeho otec velmi mlád zemřel, se Karl pomalu vypracoval na vyšší pozice a nakonec získal v roce 1855 živnostenské oprávnění. Poté v průběhu několika desetiletí založil v Praze několik podniků a továrnu na podkůvky v Jesenici. Protože měl velmi otevřený přístup k novým technologiím, rychle se proslavil a mohl zaměstnat mnoho lidí. Továrnu převzali po jeho smrti v roce 1897 synové, a tak zůstala až do druhé světové války v rodinném vlastnictví. Kromě podniků založil Lüftner společně s Pauline Kutschereuther, se kterou se v roce 1853 oženil, i velikou rodinu s celkem 13 dětmi, které ale ne všechny přežily. Měl silný smysl pro soudržnost rodiny, který je Brittě del Messier dodnes inspirací. S manželkou se například starali o čtyři děti jejich prvorozené dcery Kathariny, která po smrti manžela psychicky onemocněla a nemohla se tak nadále starat o děti. Podle del Messierovy prababičky byla výchova Karla a Pauline velmi přísná, ale také láskyplná. Britta del Missier nyní žije v Tyrolsku a má dva syny. V genealogickém bádání by ráda pokračovala i v budoucnu a doufá, že více potomků českých Němců se seznámí s českou mládeží a vymění si své příběhy.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
