Jiří Georg Čupr

* 1943

  • "Taky si pamatuju, že k nám chodili estébaci. Oni [otci] mu sebrali barák, sebrali mu všechno a dostali jsme byt v takové polorozpadlé vile v Hradci [Králové] na Slezském předměstí. Pamatuju si, že se nám propadl stůl podlahou. Jak byla podlaha shnilá a nohy stolu jsou malá plocha, tak se prostě zabořily do podlahy a tak jsme bydleli. A před okny do obyváku byla taková předzahrádka s plotem a cihlovými sloupky. Tak na tom sloupku vždycky seděl estébák a koukal nám do bytu - Nepřetržitě! To bylo potom, co se tatínek vrátil z Jáchymova na konci padesátých let."

  • "Po čtrnácti dnech, když to všechno skončilo [okupace vojsky Varšavské smlouvy], odevzdal jsem sanitku do Novotného garáží. Byla pěkně rozstřílená. Oni po nás stříleli. Při vjezdu do Prahy stály ruské kontroly. My jsme zapnuli modrá světla a projížděli jsme to. Párkrát se stalo, že se jim to nelíbilo, a začali po nás střílet, ale už zezadu. Měli jsme celý zadek sanitky vyplněný novinami, balíky novin - a to je jak pancíř, to je jak brnění. Takže mně se nic nestalo, ale byly tam dírky."

  • "Já jsem tlumočil dost často pro SEPO. To je odpověď na StB. To je Säkerhetspolisen - Bezpečnostní policie. Nechodí v uniformě, jsou tajní… Tak těm jsem dost často tlumočil, když se jednalo o nějaké takové „zvláštnosti“. Jako třeba s tím ruským KGB majorem. Byl jsem jako tlumočník v uprchlickém táboře. Zaměstnával mě Červený kříž, ale po straně to bylo taky od armády. Setkal jsem se tam s člověkem – byl to Rus, uprchlík, který žádal ve Švédsku o azyl. Já tam měl takovou malou kancelář. On za mnou přišel do kanceláře a něco chtěl, abych mu s něčím poradil a vysvětlil. Mluvili jsme rusky. Já jsem se ho začal trochu vyptávat. Ptal jsem se, odkud je. A on říká, že byl v Kišiněvu – to je tam úplně na jihu – ale že studoval v Leningradu. Tenkrát to byl ještě Leningrad. Já jsem se ho ptal, kde studoval a co. On říkal, že studoval práva na Lomonosově univerzitě. Já jsem mu říkal: 'To jste KGB.' On se zarazil a říká: 'Jak to? Jak to víte?' Já jsem říkal: 'Přece víme, že na Lomonosově univerzitě na právní fakultě se učí důstojníci KGB.' A řekl jsem mu: 'Podívejte se, máte dvě možnosti: buďto to budete zapírat. Já to řeknu svým nadřízeným, zavolám na SEPO, oni si zjistí, kdo jste, a pak vás vyhodí ze země a pošlou vás zpátky do Kišiněva. Anebo půjdete s kůží na trh, přihlásíte se sám. Nejenom to přiznáte mně, ale řeknete, abych to předal dál. Já to ohlásím a vy se podrobíte kompletnímu výslechu a všechno vykecáte'. Tak on si vybral tuhle možnost. Dál nevím, protože ho poslali potom na vyšší úřad. Vím, že ho vyslýchal můj učitel ruštiny."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 24.04.2024

    (audio)
    délka: 02:23:38
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Vyslýchal agenty StB i KGB jako příslušník švédské armády

Jiří Georg Čupr jako příslušník švédské armády
Jiří Georg Čupr jako příslušník švédské armády
zdroj: Archiv pamětníka

Jiří Georg Čupr se narodil 20. prosince 1943 v Hradci Králové. Otec Josef František byl důstojníkem prvorepublikové armády a aktivním členem protinacistického odboje, po nástupu komunistického režimu byl vězněn za své protikomunistické aktivity. V srpnu 1968 pracoval pamětník jako řidič sanitky, v ní převážel tiskoviny z Hradce Králové do Prahy. Při těchto jízdách byl vůz několikrát zasažen střelbou okupantů. Kontakt u veřejné bezpečnosti mu doporučil emigraci. Pamětník zvolil Švédsko. Živil se manuálně, po získání švédského občanství v roce 1978 vstoupil do armády. Po základním kurzu absolvoval akademii pro studium dalších slovanských jazyků a působil jako tlumočník. Dle svých slov spolupracoval se švédskou rozvědkou a bezpečnostní službou. V roce 1993 se přihlásil do monitorovací mise v Chorvatsku, působil v oblasti kolem Knina. Od roku 2006 žije v České republice. V roce 2024, kdy proběhlo natáčení, žil v Praze.