Nechtělo se mi dělat, co nařizovali soudruzi
Stáhnout obrázek
Miloš Chaloupka se narodil 5. července 1946 v Plzni. V dětství prodělal zápal plic, závažný zánět mozkových blan, astma a sennou rýmu, kterou trpí dodnes. Rodiče svého jediného syna hýčkali, a aby měl dost vlhkého zdravého vzduchu, koupili pozemek s chatou nad řekou v Liticích u Plzně. Denně tam jezdil s dědečkem a tatínkem na kole. Od mládí se zajímal o hudbu a začal hrát na klavír a varhany. Během nepokojů po vyhlášení měnové reformy, v pondělí 1. června 1953, procházeli s maminkou celým městem a sledovali neklidné davy. Toho dne se dědeček, maminčin otec František Holub, nevrátil z práce. Cestou domů jej zatkli, hodili na vůz, přičemž si zlomil nohu, a uvěznili. Odseděl asi patnáct měsíců v pankrácké věznici. Po základní škole chtěl pamětník do učení a nastoupil na mechanika kancelářských strojů. V Kancelářských strojích Plzeň po vyučení pracoval dvacet osm let. Vzdělání si doplnil večerní průmyslovou školou, kterou zakončil maturitou v roce 1970. Během okupace v roce 1968 se několik dní účastnil srocení občanů před budovou rozhlasu na náměstí Míru. V polovině sedmdesátých let se oženil a manželům se v roce 1976 narodila dcera. Za pád komunismu Miloš Chaloupka demonstroval na náměstí, ale z polistopadového vývoje je dnes zklamaný. V roce 1992 odešel z podniku a vystřídal několik zaměstnání. V roce 1998 se stal produkčním Plzeňské filharmonie. Práci, která ho bavila a naplňovala, opustil až s odchodem do důchodu v roce 2012. I dnes má plný diář a práci musí občas odmítat. Hraje sólově i se třemi soubory na piano a varhany. Stará se o zahradu a těší se na další úrodu svých oblíbených rajčat.
