Marie Čežíková

* 1932

  • „Měli doma truhlářství. Protože byl živnostník, tak se ani nedostal do školy – živnostníkův syn. Měli takový malý náklaďáček, ten mu sebrali a víc ho neviděl. Co měli doma. No, dědeček, jako jeho táta, byl v Americe, tak měl doma pěkný stroje na dřevo, na výrobu ze dřeva. To mu sebrali a neviděli jsme nic. Stroj jsme našli, ale bylo řečeno, že to není pravda.“

  • „Únor 1948 – v té době se všechno proměňovalo, byla socializace. Lidem odebírali majetek, v rámci komunismu, a ti lidé, třeba sedláci, byli vystěhovaní úplně do jiných vesnic. Byl jim odebrán… neměli stodolu, ale měli třeba nějaký samovaz v té době nebo nějaký obyčejný traktor, a pro ty lidi to bylo skutečně hrozný.“

  • „Za první republiky byly všesokolské slety. Tyrš, to bylo vlastenectví, a v takovém duchu jsem vyrůstala. Rodiče byli velcí sokolové. Rodiče, brácha a já jsme chodili do Sokola. Sama jsem cvičila po válce v roce '48 na všesokolském sletě a to potom komunisti zavrhli, že to je buržoazní cvičení a nahradilo se to spartakiádou. My sokolové jsme chodili dobrovolně cvičit. Potom, když byly spartakiády, většina, co byli sokolové šli normálně cvičit. Ale aby se zaplnil Strahov, tak bylo hodně lidí donuceno cvičit. Ale když se to naučili a prošli Strahovem, tak byli spokojení s tím, co dokázali.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    ZŠ Uhlířské Janovice, 31.03.2021

    (audio)
    délka: 01:14:25
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Na spartakiády se chodilo z donucení. Ale kdo prošel Strahovem, byl spokojený, co dokázal

Dobová fotografie pamětnice
Dobová fotografie pamětnice
zdroj: Archiv pamětníka

Marie Čežíková rozená Hadravová se narodila 12. září 1932 v Malíně u Kutné Hory. Otec byl československý legionář, později pracoval jako strážmistr u četnictva. Maminka se starala o domácnost. Pamětnice vychodila měšťanskou školu a nastoupila na sociálně-zdravotní střední školu. V roce 1949 přešla na pedagogické gymnázium do Příbrami. Absolvovala srovnávací zkoušky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a začala pracovat jako učitelka. Učitelství se věnovala do konce profesního života, roku 1989 odešla do důchodu. Marie stejně jako její rodina chodila cvičit do Sokola a roku 1948 vystoupila na XI. všesokolském sletu. V následujících letech se podílela na nácviku všech spartakiád. S manželem Josefem vychovali dva syny, Zdeňka a Jiřího.