"Informaci o stříhání jsem dostal dřív od německého kolegy než z české strany, to musím říct. Organizoval to Plzeňský kraj, ten měl hlavní slovo. Ale organizovat jsme to pomáhali jak my z Rozvadova, tak Waidhauští z německé strany. Ten krajský úřad ještě asi nic podobného nepřipravoval a muselo se to nějak připravit dohromady. Lokálně jsme to znali my, jak Rozvadov, tak Waidhaus – kde se to bude organizovat atd. Spolupodíleli jsme se na tom s krajským úřadem, byl i stanovený program, který se s krajem konzultoval. Na tom stříhání drátů byli jak rozvadovští občané a lidé z celého okresu i kraje, tak i lidé z Waidhausu a širokého okolí. Bylo tam hodně lidí. Na místo došel ministr zahraničí Hans Dietrich Genscher, a to pochodem s německými občany. Z naší strany zase přišel pan Jiří Dienstbier s Čechy z okolí. Setkali se na hranici, proběhly krátké projevy a všechno to nastoupilo do aut a autobusů. Odjelo se na ty hraničky, cca tři a půl kilometru daleko. Tam přímo procházela hranice a byly tam originál dráty. Tam to přestřihli oba ministři zahraničí, byly velké ovace a sláva, no a pak obě delegace včetně mne byly pozvány od Waidhausu na společný oběd a oslavu. Pan Gentcher i pan Dienstbier nám poděkovali za to, jak to všechno bylo dobře připraveno. A já s panem starostou Reichenbergerem jsme dostali na památku takový malý pozlacený budíček na podstavci, kde je podpis pana ministra Gentschera. Bylo to na památku a já ho mám dodnes vystavený v obýváku." - "O osudu těch nůžek, kterými se tenkrát stříhalo, se vyprávějí různé historky. Jaký je váš pohled? Kde ty nůžky skončily?" - "Ty nůžky se sháněly, ale ony vlastně nikde nebyly. Někdo říkal, že si je nechal schovat pan Dienstbier, někdo říkal, že ne. Takže jsme se nedopídili ničeho. A je fakt, že jsem se s ním sešel několikrát, ale nikdy jsem si nevzpomněl, abych se ho na to zeptal. A před Vánoci 2019, když bylo to stříhání znovu, tak se ptali Dienstbiera mladšího, ale on říkal, že neví, že by je táta měl. Ale že je možné, že je táta měl, ale že neví, kde teď jsou."
