Jindřiška Čechová

* 1927

Nový obyvatel Sudet po roce 1945, Příbuzný/příbuzná politického vězně, Svědci lokálních událostí spojených s druhou světovou válkou, Svědci lokálních událostí z éry komunismu
Německé obsazování ČSR, Vypuknutí 2. světové války, Osvobozování Československa, Odsun Němců z ČSR, Konec druhé světové války, Měnová reforma a následné občanské nepokoje, Invaze vojsk Varšavské smlouvy, Odstoupení A. Dubčeka, počátek tzv. normalizace, Sametová revoluce v Československu
  • 1
    Přehrát
    Pozastavit

    Vězni chtěli vyhodit šachtu do povětří

    (video)
    délka: 02:58
    Download file
    Info

    „Najednou se rozkřiklo po šachtě, že vězni chtějí vyhodit šachtu do povětří. To bylo takové ticho. Myslím jedenáct hodin dopoledne, na šachtě byl velký provoz. Když se o tom začalo mluvit, tak najednou se tam objevil manžel, tehdy byl velitel toho tábora. Slyšel, co se děje. Byl napřed rozčilený, pak klidný. Sundal si opasek s pistolí, dal to kolegovi. Dokouřil cigaretu, dal to vězni, co stál u dveří, a řekl mu, aby ho pustil dolů. Sfáral dolů. Trvalo to hrozně dlouho, už všichni říkali, že ho tam oddělali, že už nevyfárá. Za dvě hodiny vyšel. Byl takhle široký, měl plné kapsy dynamitu a malých granátů a plno drátů, byl celý ověšený dráty. Když se ho ptali, co se tam stalo, tak říkal, že spolu mluvili přes hodinu a že došlo k takové hádce: ‚Co ty o tom můžeš vědět?‘ Tak manžel říkal: ‚Podívejte se chlapi, já o tom taky něco vím a vím i trochu víc než vy. Já jsem byl v Terezíně a dělali jsme taky v podzemní šachtě. To, co děláte tady vy, jsem já taky dělal. Tak nedělejte ze mě blbce, že se na vás dívám svrchu. Já vám dobře rozumím, ale jestli to tady někdo nesnese, nebo má takové životní trable, že chce z života odejít, tak ať si vezme dynamit, lehne si za zával a oddělá se sám. Proč s sebou chce brát tři sta lidí?‘“

  • 2
    Přehrát
    Pozastavit

    Dopravu uranu platili Rusové

    (video)
    délka: 00:41
    Download file
    Info

    „Uran se odvážel do Ruska. Buďto se vezl do Hamburku na lodi, nebo se vezl přímo do Ruska. To bylo asi na různá místa. Mně říkal řidič třeba... Nepřijel dva měsíce pro výplatu a říkal: ‚Já jsem byl na Urale.‘ Takže se to odváželo auty a tu dopravu platili Rusi. Ale jezdili tam i naši řidiči, ne jenom Rusi. Ale většinou ti řidiči byli demobilizovaní ze Svobodovy armády.“

  • 3
    Přehrát
    Pozastavit

    Když rozstříleli hřbitov

    (video)
    délka: 01:06
    Download file
    Info

    „Tam [v Kojetíně] to bylo hrozně těžké. Tam se sešly ze všech stran tři armády. Od Kroměříže přišli Rumuni, od Brna přišli Češi, od Tovačova šli Rusi. Ještě pak tam Němci vyhodili železniční most přes Moravu, takže tam zůstaly vlaky ze všech stran v Kojetíně. Neštěstí bylo to, že v Kojetíně byl cukrovar a lihovar. Cukrovar bombardovali, tak to hořelo. To bylo strašné. Hrozné bylo, když rozstříleli hřbitov, to byl takový zápach. To bylo strašné.“

  • 4
    Přehrát
    Pozastavit

    Masaryka měli lidi strašně rádi

    (video)
    délka: 00:54
    Download file
    Info

    „Tenkrát měli lidi Masaryka tak rádi, že když měl svátek, tak každý dal za okno jeho fotku a svíčku. Masaryk byl i jednou v Kojetíně. My jsme si zrovna hráli na trávníku a on přijel s ním i jeho vnuk, nebo jestli to byl syn, nevím, ale mohlo mu být tak kolem dvanácti roků. Tak se na nás zasmál a řekl: ‚Hrajete si?‘ Potom nám došlo, že je tu prezident. Přijeli na koních, sami dva, žádný doprovod, žádná ochranka. Masaryka měli lidi strašně rádi.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Brno, 01.06.2021

    (audio)
    délka: 02:05:38
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihomoravský kraj
    Download file
    Info
  • 2

    Brno, 31.03.2023

    (audio)
    délka: 01:25:08
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihomoravský kraj
    Download file
    Info
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Všechen uran se odvážel do Sovětského svazu

Jindřiška Čechová, 2021
Jindřiška Čechová, 2021
zdroj: Post Bellum
zdroj: Post Bellum
Stáhnout obrázek

Jindřiška Čechová, rozená Hošková, se narodila 7. listopadu 1927 v Kojetíně. V roce 1942 jejího otce, komunistu, zatklo gestapo. Zůstala sama se svou nemocnou matkou Pavlínou a třítýdenní sestrou. Otce Jindřicha po dvou týdnech propustili. Od patnácti let pracovala jako šička v Prostějově. Osvobození prožila v Kojetíně. Byla svědkyní násilností, kterých se dopouštěli někteří sovětští vojáci. Po válce vstoupila do Komunistické strany Československa (KSČ) a začala pracovat na místním sekretariátu strany. V roce 1946 odjela do pohraničí nedaleko Jáchymova, kde se měla starat o dobytek po odsunutých Němcích. Později vařila pro tamější voj. posádku. V roce 1947 nastoupila jako sekretářka do jáchymovských dolů. Následně tam pracovala jako účetní zahraničního obchodu. V roce 1950 byla svědkyní plánovaného povstání části vězňů. Roku 1951 se provdala za Josefa Čecha a narodila se jim dcera. Ve stejném roce manžela, který působil jako vedoucí jednoho z táborů, zatkli a obvinili z velezrady. Po půl roce ho propustili. V roce 1953 se Čechovi přestěhovali natrvalo do Brna. Až do důchodu pracovala na různých pozicích na poště. V roce 2023 žila v Brně.

Zobrazit celý příběh pamětníka (czech)
Fotografie (3)
Odkazy (0)