podporučík v. v. Alexander Burger

* 1922

  • „[Pochodovali jsme – pozn. aut.] kolem hřbitovů francouzských vojáků z první světové války, z Verdunu a tak dále a už jsme potkávali civilní uprchlíky i francouzské vojenské jednotky. Ale jednotlivce, nikoliv nějaký francouzský útvar. Bylo nám určeno jedno město, přesně nevím, jak se jmenovalo [pravděpodobně Montigny – pozn. aut.], a dostali jsme za úkol obranu tohoto města.“

  • „[Ti, kteří byli – pozn. aut.] za první republiky v armádě, byli zařazení přímo do jednotlivých útvarů, do jednotlivých čet, a z těch, kteří na vojně nebyli, bylo zorganizováno jedno družstvo. To bylo asi kolem deseti lidí. Dostali jsme poddůstojníka, který s námi cvičil základní vojenské povely a tak dále. To trvalo několik dní, přesně nevím, možná čtrnáct dní, možná týden, nevím. Ovšem to už bylo v době, kdy Němci blitzkriegem prorazili Belgii a blížili se k francouzským hranicím.“

  • „Agde, to je staré známé francouzské město. V Agde bylo už velitelství československé armády, které [vzniklo – pozn. aut.] na základě nějaké dohody prezidenta Beneše s francouzskou vládou. Byla ustanovena československá jednotka a měla velitelství v Agde. To nebyla náhoda, protože na tomto místě byl bývalý internační tábor pro uprchlíky ze španělské občanské války. Bylo tam ještě pár španěláků.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 04.04.2013

    (audio)
    délka: 03:32:03
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Když jsem si lehl na mostě, tak jsem si přál, abych se už nevzbudil. To byla Francie v roce 1940

Alexander Burger
Alexander Burger
zdroj: archiv Alexandra Burgera

Podporučík v. v. Alexander Burger se narodil 20. dubna 1922 v obci Ratkovské Bystré, okres Revúca, v tehdejším Československu. Po obecné škole se vyučil cukrářem v jihoslovenském městě Tornaľa, ovšem v listopadu 1938 připadla jižní část Slovenska Maďarsku a pamětník měl být po vyučení vypovězen ze země. Zpět však nikdy neodešel. Od pašeráků se dozvěděl o možnosti vstupu do francouzské cizinecké legie na francouzském velvyslanectví v Budapešti. Dále se tzv. balkánskou cestou dostal přes jugoslávský Bělehrad, řeckou Soluň a dnešní turecký Istanbul do libanonského Bejrútu, kde vstoupil do československých jednotek. Z Bejrútu následně odjel do Marseille, kde byl 13. května 1940 prezentován jako voják tvořící se 1. československé divize. Následně byl v Agde přidělen k 9. pěší rotě 1. pěšího pluku a měl sloužit jako střelec lehkého kulometu. Ve městě Pézenas však stačil dokončit pouze základní výcvik beze zbraně a již byl odvelen na frontu proti postupující německé armádě. Českoslovenští vojáci odjeli do severní Francie a Alexander Burger tu v květnu 1940 prožil ústupové boje. Čechoslováci nakonec museli ustoupit až k jihofrancouzskému přístavu Séte a odtud se přeplavili lodí přes Gibraltar a Biskajský záliv do anglického Liverpoolu. Pamětník se poté dostal do střední Anglie, do Moreton Paddoxu. V Anglii byla posléze vytvořena 1. československá samostatná obrněná brigáda a vojáci prodělali výcvik ve skotském Duns s tanky Cromwell. Byl vycvičen jako střelec a řidič tanku a následně se s brigádou účastnil druhé vlny invaze do Francie. Zde se v letech 1944-1945 zúčastnil obléhání Dunkerque, sloužil ve francouzském městě Bourbourg ve 3. tankové rotě 2. tankového praporu. Na přežití války prý nebyl připraven a po válce mu chyběla kvalifikace, kterou si musel v průběhu života dodělávat. Pracoval jako technik a poté jako referent ve firmě Odkolek. V současnosti žije jeden z posledních pamětníků ústupových bojů ve Francii v květnu 1940 v Praze.