Mgr. Rudolf Brázdil

„A já říkám: ,No a tak já to neodvolám.‘ Tak jsme se ještě s ředitelem trochu dohadovali. No a pak teda přišlo hlasování a já jsem neodvolal, takže v sedmdesátém roce byly prověrky komunistů. No a já po necelých dvou letech svého pobytu v KSČ jsem byl pochopitelně vyloučen, protože jsem jednak podepsal Dva tisíce slov, neodvolal jsem rezoluci proti vstupu sovětských vojsk, vstoupil jsem do KSČ na Dubčekovu výzvu a hrál jsem v divadelní hře Caesar.“

„V roce 1961 se stavěla berlínská zeď a nás... My jsme měli pochopitelně jako první, co jsme jeli na tu čáru, jsme měli bojový poplach, museli jsme nastoupit plná polní a všechno. Fasovali jsme ostré náboje - jak pro minomety, tak do samopalů. A velitel pluku si nás nechal nastoupit a říkal: ,Soudruzi, jedeme naostro, v případě, když něco začne, tak když vydržíte dvacet minut, splnili jste vlasteneckou povinnost.‘ No a tam někdo zařval: ,A to jako za dvacet minut bude po tom?‘ A velitel říkal: ,Ne, za dvacet minut za vás máme náhradu.‘ Takže jak se tenkrát říkalo, my jsme byli kanónenfutr, čili potrava pro děla.“