Zdena Bartoníková

* 1950

  • „To je jasné. Mladý chlap přišel po válce a Němka byla pěkná… Takže on se do ní zamiloval. Ale ona byla taky vdaná a měla muže ve válce. Dva roky o něm neměla žádnou zprávu, ba naopak řekli, že padl. Dokonce o tom měla doklad. Chtěla zůstat tady, tatínek mladej kluk, tak se dali nějak dohromady a narodila se moje sestra, 46. ročník.“ – „Ta se jmenovala jak?“ – „ Božena. A potom najednou, když už si mysleli, že se vezmou, protože ta Němka otěhotněla znovu, čekala druhý dítě, a najednou přišel úřední dopis, že ten její manžel ji čeká v Německu. Takže ona tím pádem jako těhotná musela na odsun.“ – „A ona tady nechala dceru?“ – „ A dceru Boženu tady nechala. Měla rok a něco. Takže maminka ji vlastně vychovala.“

  • „Jako malá holka si pamatuju, že když přišli pro dobytek, a otec, ten měl hrozně rád koně, tak nic jsem si tak nezapamatovala, jak tu dobu, jak se díval na ty koně – a potom jsem ho viděla poprvé plakat. Jako malé dítě jsem si říkala, co se děje. Na všechno jsem potom zapomněla, ale tady to si pamatuju.“

  • „Chodily tam skupiny banderovců. Ve dne pracovali u nich na poli. Třeba u maminky pracoval mladý kluk, jezdil s koňma a pomáhal jí. A večer přišel se samopalem a chtěl po ní peníze. Maminka říkala, že peníze nemá doma, že si musí jít vypůjčit k sousedům, protože kdyby ukázala, kde má peníze, tak jí to všechno sebral. Měla dvě malé děti. Maminka šla k sousedům, a když byla u vrátek, tak Ukrajinec na ni spustil ze samopalu. Kdyby se nezasekl, tak byla mrtvá, ale měla jenom třikrát prostřílený plíce.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Šumperk, 04.03.2023

    (audio)
    délka: 02:05:28
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Všechny nás vyhnala, stála tam asi 20 minut a plakala

Zdena Bartoníková (Končická) v roce 1968
Zdena Bartoníková (Končická) v roce 1968
zdroj: archiv pamětnice

Zdena Bartoníková se narodila 13. listopadu 1950 v Rapotíně rodičům Vladimírovi a Františce Končickým. Oba rodiče pocházeli z Volyně, která se nachází na dnešním území Ukrajiny, a patřili mezi tzv. volyňské Čechy. Otec jako voják 1. československého armádního sboru prošel boji od Dukelského průsmyku až po Moravu. Po demobilizaci se ještě v roce 1945 usadil na hospodářství v sudetské obci Rapotín. Tam se zamiloval do Němky Anny Hilbertové. Narodila se jim dcera Božena, a když čekali další dceru, Anně Hilbertové přišel dopis, že její manžel, původně evidovaný jako padlý voják wehrmachtu, na ni čeká v Německu. Těhotná odjela za manželem a dceru Boženu nechala u Vladimíra Končického. O rok později se Vladimír Končický seznámil s Františkou Čechovou, matkou dvou dětí a vdovou po padlém vojáku československého armádního sboru. Z jejich svazku pak vzešla Zdena a Vlastimil. Zdena prožila dětství se svými čtyřmi sourozenci v Rapotíně, kde se během kolektivizace musel otec pod nátlakem vzdát svého hospodářství a vstoupit do jednotného zemědělského družstva (JZD). S nevlastní sestrou Helenou narozenou v Německu se poprvé setkala až v roce 1975, ale od té doby je s ní stále v kontaktu. Po nedokončeném studiu pracovala Zdena Bartoníková třicet let ve sklárnách v Rapotíně. V roce 1970 se provdala za Květoslava Bartoníka a o rok později se jim narodil jediný syn Milan. V době natáčení v roce 2023 bydlela stále ve své rodné obci.