Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Ana Zulian (* 1926  †︎ 2010)

Zapamtila sam svoj broj za cjeli život

  • Rođena je 1926. pod fašističkom Italijom.

  • Njeno selo bilo je utočište partizana.

  • 1944. biva uništeno od strane nacista i fašista.

  • završava u Auschwitzu s mnogobrojnom rodbinom.

  • Zauvijek je zapamtila svoj broj.

  • Nakon rata vraća se u selo, ali bez sestre koja je ostala u Aushwitzu.

  • Jedna je od posljednjih logoraša koja je dolazila u škole i svjedočila pred učenicima.

„Židove su palili jako. Metnuli bi ih u komoru s plinom i u peć. To bi dimilo, ta peć ujutro, veliki oblak do neba bi se stvorio, a jadna djeca su plakala i vriskala.“

 

Ana Zulian, djevojačko prezime Kutić, rođena je 14. ožujka 1936. u Gajani u Istri (tada dio Italije). Zbog suradnje s partizanima, nakon kapitulacije Italije u rujnu 1943. njemačka vojska ju je odvela u zatvor u Pulu i Trst i zatim u logor Auschwitz, gdje je provela 17 mjeseci, do siječnja 1945. U logoru je trpila glad i nasilje i radila na kopanju kanala u poljima. S njom je u logoru bila i njena sestra koja je oboljela od tifusa te je nakon oslobođenja umrla u bolnici u Pragu. Dva brata izgubila su život u logoru Dachau. Nakon oslobođenja iz Auschwitza sa skupinom bivših logoraša nakon mjesec dana pješačenja stigla je u Templin gdje je naišla na sovjetsku vojsku. Kući se vratila vlakom, preko Subotice. Udala se i 1947. rodila kćer.

 

© Všechna práva vycházejí z práv projektu: Testimonies of Istrian survivors

  • Příbeh pamětníka v rámci projektu Testimonies of Istrian survivors (Igor Jovanović)