Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Miguel Ángel Betancourt Leguen (* 1992)

• vocalista, artista y activista ambiental guantanamero

• nació en 1992 en la ciudad de Guantánamo, República de Cuba

• proviene del barrio Caoba, una zona marginal y violenta, no obstante, culturalmente muy versátil

• al concluir sus estudios de Informática en el Instituto Politécnico José Maceo Grajales en Guantánamo, realizó el servicio militar obligatorio

• tiempo más tarde en el Centro Provincial de la Música, obtuvo la cédula profesional, que le permite desempeñarse como vocalista

• en el año 2017 abandonó el Centro Provincial de la Música, debido a las prácticas de corrupción y adeudos del instituto con él por el trabajo realizado

• en 2019 empezó a participar en la compañía “Danza Libre de Guantánamo”, dónde conoció al actual director de la organización artística “Médula de Cuba y su Fábrica de Arte”, con la cual coopera hasta el día de hoy

• la organización “Médula de Cuba” tiene como objetivo llamar la atención de la sociedad cubana acerca de los problemas ambientales y sociales de la región, con distintas manifestaciones de arte

• es uno de los portavoces de la campaña “Salvemos al río Guaso”, río altamente contaminado por la población guantanamera y por las instituciones gubernamentales

• tras el activismo cultural y ambiental pretende difundir la conciencia ciudadana y construir una sociedad responsable y libre en Cuba

Českojazyčná verze textu následuje po španělské verzi:

“El río es naturaleza, como lo somos nosotros los humanos. Salvemos al río Guaso, no dejemos al Gobierno cubano contaminar el río”, desafía Miguel Ángel Betancourt Leguen, activista artístico y ambiental, quién utiliza su talento musical a favor de difusión de la conciencia ciudadana, dentro de la población guantanamera.

Arcoíris musical

Miguel Ángel Betancourt Leguen nació en 1992 en la ciudad de Guantánamo en la República de Cuba. Toda su vida ha vivido en el barrio marginal Caoba, afectado por la violencia y pobreza, dónde según Miguel Ángel, el 85% de las viviendas están en condiciones críticas y deterioradas. El barrio Caoba es conocido por la persistente existencia de prostíbulos frecuentemente visitados por los soldados americanos de la colindante “Base Naval de la Bahía de Guantánamo”. “La Caoba ha sido un barrio violento, dónde uno tiene que salir a luchar, siempre uno salía a luchar, con cuchillos en la mano”, menciona Miguel Ángel. La influencia e interés por la música y baile siempre ha estado presente en él, dada la variedad cultural y artística de esta zona de la isla, y como él mismo acota, el barrio le dio su arcoíris musical, una herramienta para toda la vida.

Un año para cobrar

Aunque Miguel Ángel por distintos motivos no entró a la formación educativa musical, ha dedicado toda su vida a la música y se convirtió en un vocalista y cantante notable de la región. “Para cantar no tenía pena. Transité todos los ciclos escolares con música. La música me salvó la vida durante mis estudios, por ejemplo, cuando comencé a vender galletitas por la necesidad, por buscar un peso”, describe la época difícil del principio del nuevo milenio, cuando estudió Informática en el “Instituto Politécnico José Maceo Grajales”. Al terminar sus estudios ingresó al servicio militar obligatorio, después del cual logró entrar al “Centro Provincial de la Música”, a un grupo llamado la “Bailaora”. En el grupo permaneció unos cuatro años, hasta que se convirtió en vocalista profesional. “El Centro Provincial acoge a todas las agrupaciones de música, la entrada es un sufrimiento. Atendía a los eventos, conciertos y festivales como vocalista, pero para cobrar ese dinero ¡tenía que esperar un año! Se volvió una locura. Además, los directores se echan el dinero al bolsillo. Me di cuenta temprano de lo que sucedía, sin embrago, todavía no era profesional, trataba de aguantar para tener los papeles, porque en Cuba sin papeles no trabajas, necesitaba mi aval de ser el músico profesional”, refiere el común denominador de las prácticas dentro del mundo del espectáculo en Cuba.

Sin oportunidades

A Miguel Ángel lo preocupa la situación económica actual en su barrio y, en general, en todo el país. “Los jóvenes de hoy no tienen oportunidades, hay que salir a la calle y buscar 20 pesos, se forman a la fila para comprar detergentes o cerveza y, los revenden. La necesidad es problema, muchas personas no entienden eso, que no hay opciones en esta sociedad”, acerca sobre la venta en la calle, por la cual la población cubana recibe multas de 5,000 u 8,000 pesos cubanos de la policía estatal, suma que un cubano con el salario promedio de 900 pesos al mes no puede pagar. Sin embargo, si no cumplen, les espera detención en los calabozos. Otra manera cómo ganar un poco de dinero es pesca en el río Guaso[1], no obstante, esta actividad también está contemplada como ilegal. La policía en el barrio, como la describe Miguel Ángel, no respeta la Constitución cubana ni los derechos humanos en general. “Los policías ni el jefe del Sector dialogan o investigan antes de tomar una medida, lo único que quieren es meterte a calabozo. Miles de jefes del Sector han entrado a nuestro barrio, sin sus trajes, se los quitan y ya son delincuentes, hacen lo que quieren, estoy cansado de ver esta cosa”, relata Miguel Ángel sobre de la injusticia en el barrio donde ha vivido toda su vida. Advierte de la cooperación histórica entre los oficiales de la policía y los colaborantes – llamados chivatos, quienes monitorean y observan la vecindad: “Los CDR [Comités de Defensa de la Revolución][2] formados por Fidel Castro, un sistema dónde el vecino vigila al vecino, crean una distorsión en la sociedad cubana. Porque si le caes mal a un vecino, te citan con el jefe del Sector y ya te están amenazando con dejarte desaparecer, sin pruebas. Yo he vivido esto, es normal para la población cubana”, explica el sistema de vigilancia establecido en los años sesenta.

Salvemos al río Guaso

Como activista ambiental Miguel Ángel intenta proteger al río Guaso, un río de 32 kilómetros largo que fluye por la provincia. Para Miguel el río representa el eje central de la localidad, con una importancia significativa para la población y para la naturaleza y subraya: “El río es parte de nosotros, le queda poco para morir por la contaminación y por la pesca. Era río, hoy ya no lo es, empezó a destruirse, hay mucha basura y huele horrible. Las instituciones no se preocupan, los camiones descargan fecales de la provincia de Guantánamo directamente al río, es una locura.”  Miguel Ángel difunde un mensaje del río a la población guantanamera: “El río Guaso es naturaleza, como lo somos nosotros humanos”. Con su compañero artista-ambientalista Yoel González Rodríguez[3] ha iniciado la campaña “Salvemos al río Guaso”[4], con el propósito de encontrar una solución definitiva al problema de la contaminación. A las actividades de la iniciativa pertenecen distintas campañas artísticas, en las que se interrelacionan baile y fotografía con la finalidad de inicializar el saneamiento necesario del río Guaso. 

La Médula de Cuba

Además de dedicarse al activismo ambiental, Miguel Ángel se desempeña como músico – es vocalista profesional y compositor. Después de finalizar sus estudios estuvo desempleado durante tres años, hasta que transitó por la compañía audiovisual “Danza Libre de Guantánamo”, dónde conoció al actual director de la organización “Médula de Cuba y su Fábrica de Arte”[5], con la cual empezó a cooperar. “La ‘Médula de Cuba’ es lo mejor que me ha pasado en mi vida. Un día me invitaron a grabar una canción, la cual rompió el hielo y ya más que un año estamos trabajando juntos”, confiesa Miguel Ángel.

Los sueños no existen

La situación actual en la ciudad de Guantánamo, bajo las circunstancias de la pandemia de coronavirus[6], es evaluada por Miguel como la “fase terminal”: “No hay medicina, el hospital está azotado, la economía de Guantánamo anda por el piso, no hay industria. La policía decomisa toda la mercancía agrícola a los productores, quienes al final prefieren no sembrar, si tienen que entregar todo sin recompensa ninguna”, critica las condiciones contemporáneas Miguel Ángel, dos años después del inicio de la pandemia mundial. Agrega que, hace unos días falleció la mamá de un buen amigo en el hospital, por falta de balones de oxígeno: “Los servicios médicos no están funcionando, el sector de salud en Cuba está deteriorado”. La sociedad cubana está enfrentando el abismo, algo que Miguel Ángel desea detener y cambiar: “Vamos por una decadencia a mil kilómetros por segundo. Por eso los jóvenes salieron a la calle el 11 de julio 2021, a pedir la libertad y justicia. La juventud de hoy en Cuba se siente presa…no tiene meta. Los sueños, creo que, en esta sociedad los sueños no existen…De destruir a nuestra Cuba ya se encargaron otras personas. Como joven lo que uno quiere, es construir”, subraya la causa que motivó a la gente en toda Cuba al salir y marchar en contra el Gobierno cubano comunista. La serie de manifestaciones iniciada el 11 de julio de 2021 ha sido descrita como la más grande contra el gobierno desde el 1994[7]. Miguel Ángel participó en las marchas y, está decidido a apoyar a la población cubana en sus libertades cuándo sea necesario y dónde esté.

 

[1] Río Guaso: https://www.cubatechtravel.com/knowing_cuba/details/en/24057/Rio-Guaso-Rivers-Guantanamo-Cuba

[2] “Los Comités de Defensa de la Revolución” [CDR] se fundaron el 28 de septiembre de 1960, en La Habana, con el papel de desempeñar tareas de vigilancia colectiva frente a la injerencia externa y los actos de desestabilización del sistema político cubano. Más información aquí: https://www.contraloria.gob.cu/noticias/comites-de-defensa-de-la-revolucion-activos-desde-hace-61-anos

[3] Más información sobre poeta, músico y coreógrafa Yoel González Rodríguez aquí: http://cubarte.cult.cu/periodico-cubarte/yoel-gonzalez-rodriguez-musico-poeta-y-coreografo/

[4] Artículo sobre la iniciativo “Salvemos al río Guaso” aquí: https://www.cibercuba.com/noticias/2020-09-13-u1-e207888-s27061-rio-guaso-deterioro-ambiental-sociedad-civil-cuba

[5] Página de Facebook de la organización “La Médula de Cuba y su Fábrica de Arte” aquí: https://www.facebook.com/La-M%C3%A9dula-de-Cuba-y-su-F%C3%A1brica-de-Arte-100445904906840/?ref=page_internal

[6] En marzo 2020 la Organización Mundial de la Salud anunció pandemia mundial de COVID – 19. Más información aquí: https://www.who.int/es/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019?gclid=EAIaIQobChMIt4Obzszf6QIVTtbACh2RrAPCEAAYASAAEgLsd_D_BwE

[7] Artículo describiendo las protestas en Cuba desde 11 hasta 17 de julio 2021 aquí: https://www.nytimes.com/es/2021/11/15/espanol/protesta-cuba-que-paso.html

 

Česká verze:

„Řeka je součást přírody, stejně jako my, lidské bytosti. Zachraňme řeku Guaso, nedovolme kubánské vládě, aby ji kontaminovala,“ vyzývá Miguel Ángel Betancourt Leguen, umělecký a environmentální aktivista, který využívá své hudební nadání k šíření povědomí mezi občany a obyvateli Guantánama.

Hudební pestrost

Miguel Ángel Betancourt Leguen se narodil se v roce 1992 ve městě Guantánamo v Kubánské republice. Celý svůj život strávil v okrajové čtvrti Caoba s vysokou mírou násilí a chudoby. Podle Miguel Ángela se zde 85 % obytných budov nachází v kritickém a poškozeném stavu. Čtvrť Caoba je známá svým přetrvávajícím výskytem nevěstinců, hojně navštěvovaných americkými vojáky ze sousední námořní základny v zátoce Guantánamo: „Caoba vždycky byla čtvrť plná násilí, kde se člověk musí rvát, aby přežil, vždycky se tam chodilo ven s nožem v ruce,“ uvádí Miguel Ángel. Hudební vlivy a zájem o tanec a hudbu byly vzhledem ke kulturní a umělecké rozmanitosti na ostrově vždy pevnou součástí jeho života, a podle jeho vlastních slov mu čtvrť poskytla nebývalou hudební pestrost, ze které těží po celý život.

Dostal jsem zaplaceno až po roce

Přestože Miguel Ángel z různých důvodů nenastoupil na hudební školu, věnoval hudbě celý svůj život a stal se z něj výrazný vokalista a zpěvák svého regionu. „Zpívat jsem se nestyděl. Hudba mě provázela po celou dobu školní docházky. Během studií mi zachránila život, když nebylo zbytí a začal jsem prodávat sušenky, abych si něco trochu vydělal,“ popisuje složité období na začátku nového tisíciletí, kdy studoval informatiku na Polytechnickém ústavu Josého Macea Grajalese. Po dokončení studií nastoupil na povinnou vojenskou službu, a následně se mu podařilo vstoupit do Provinčního hudebního centra do skupiny s názvem Bailaora. Ve skupině strávil celkem čtyři roky, než se z něj stal profesionální zpěvák. „Pod provinční centrum spadají všechna hudební uskupení, na jejichž představení nikdo nechodí[RS1] . Jako zpěvák jsem chodil na všemožné události, koncerty a festivaly, ale na zaplacení jsem musel čekat celý rok! Bylo to úplně šílené. Kromě toho tam byla i dost přebujelá korupce. Jak to celé funguje jsem si uvědomil celkem brzy, v té době jsem však ještě nebyl profesionál, a tak jsem se tam pokoušel vydržet, aby mi dali papíry, protože na Kubě bez oficiálního povolení nemůžete nikde pracovat, potřeboval jsem, aby se za mě zaručili, že jsem hudebník-profesionál,“ zmiňuje praxi u uměleckých vystoupení na Kubě.

Absence příležitostí

Miguel Ángela znepokojuje současná ekonomická situace jeho čtvrti, ale i v celé zemi: „Mladí lidé dnes nemají žádné příležitosti, nezbývá jim než vyjít do ulice, aby si vydělali pár pesos. Stoupnou si do fronty na pivo nebo na saponát, a potom je přeprodávají dál. Všeobecný nedostatek je velký problém, spousta lidí to nechápe, že v téhle společnosti neexistují žádné příležitosti,“ přibližuje realitu pouličního prodeje, za který dostávají obyvatelé Kuby pokuty ve výši 5 000 nebo 8 000 kubánských pesos od státní policie, což si Kubánec, který vydělává v průměru 900 pesos měsíčně, v žádném případě nemůže dovolit. Pokud však pokutu neuhradí, zadrží ho ve vězení. Jiný způsob, jak si trochu přivydělat, je lovit ryby v řece Guaso[1], ale i to je považováno za nelegální. Policie ve čtvrti, jak ji popisuje Miguel Ángel, nedodržuje ani kubánskou ústavu ani lidská práva obecně. „Než zakročí, policajti ani velitel území se vás na nic neptají, ani neprovádějí žádné vyšetření. Jde jim jen o to, abyste skončili v cele. K nám do čtvrti takhle přišel bezpočet velitelů území, jenom si sundali uniformu, a hned začali sami páchat trestnou činnost, jsem z toho už unavený,“ vypráví Miguel Ángel o nespravedlnosti ve čtvrti, kde strávil celý svůj život. Upozorňuje také na již historickou spolupráci mezi příslušníky policie a udavači, takzvanými chivatos, kteří ostatní sledují a pozorují, co se děje v sousedství: Comités de Defensa de la Revolución (CDR)[2] neboli výbory na obranu revoluce, které založil Fidel Castro, představují systém, v němž na sebe obyvatelé navzájem donášejí, čímž se kubánská společnost zcela pokřivila. Protože když si s někým, kdo bydlí vedle, nesednete, už si vás zvou na kobereček k policejnímu veliteli a začnou vám vyhrožovat, že vás nechají zmizet, aniž by proti vám měli jakékoli důkazy. Sám jsem to zažil, mezi Kubánci je to něco zcela běžného,“ vysvětluje systém dohledu zavedený v sedmdesátých letech.

Zachraňme řeku Guaso

Jako environmentální aktivista se Miguel Ángel pokouší ochránit řeku Guaso, 32 km dlouhý vodní tok, který protéká jeho provincií. Pro Miguela tato řeka představuje centrální pilíř místního života, který má velký význam pro obyvatelstvo a přírodu, přičemž zdůrazňuje: „Řeka je součástí nás všech, avšak zanedlouho může zcela zaniknout kvůli znečištění a výlovu ryb. Kdysi to byla řeka, ale teď v ní je akorát spousta odpadků a příšerně páchne. Oficiální místa to příliš netrápí, přitom sem jezdí náklaďáky a vyklápějí fekálie z celé guantánamské provincie přímo do řeky, je to úplně šílené,“ Miguel Ángel šíří k řece mezi obyvateli Guantánama poselství: „Řeka Guaso je součást přírody, stejně jako my, lidské bytosti.“ Spolu se svým kolegou, taktéž umělcem-environmentálním aktivistou, Yoelem Gonzálezem Rodríguezem[3], zahájil kampaň Zachraňme řeku Guaso[4] s cílem definitivně vyřešit problém s kontaminací. Součástí iniciativy jsou různé umělecké kampaně, v nichž se propojuje tanec spolu s fotografií a jejichž smyslem je docílit zahájení nezbytné sanace řeky Guaso.

La Médula de Cuba

Kromě toho, že se věnuje environmentálnímu aktivismu, působí Miguel Ángel také jako hudebník – je profesionální zpěvák a skladatel. Po dokončení studií byl tři roky bez práce, až přešel do tanečního uskupení Danza Libre de Guantánamo, kde poznal současného ředitele umělecké organizace Médula de Cuba y su Fábrica de Arte[5], se kterou začal spolupracovat: „La Médula de Cuba je to nejlepší, co mě v životě potkalo. Jednou mě přizvali, abych nahrál skladbu, čímž se prolomily ledy a o rok později jsme už pracovali společně,“ vypráví Miguel Ángel.

Neexistující sny

Miguel hodnotí současnou situaci ve městě Guantánamo za koronavirové pandemie[6] jako „konečnou fázi“: „Nejsou dostupné léky, nemocnice je na pokraji zhroucení, guantánamská ekonomika je na dně, nic se nevyrábí. Policie zabavuje zemědělským producentům veškeré jejich zboží, a zemědělci tak nakonec ani nezasévají, protože stejně musejí všechno odevzdat, aniž by za to cokoli dostali,“ kritizuje současné poměry Miguel Ángel dva roky po vypuknutí pandemie. Doplňuje, že před několika dny v nemocnici zemřela matka jednoho z blízkých přátel, protože neměli k dispozici kyslíkové bomby: „Zdravotní služby vůbec nefungují, celé zdravotnictví je v troskách.“ Kubánská společnost stojí na okraji propasti, což by Miguel Ángel rád zastavil a změnil: „Směřujeme k úpadku rychlosti tisíc kilometrů za vteřinu. Proto taky vyšli mladí 11. července 2021 do ulic, aby požadovali svobodu a spravedlnost. Mladí lidé na Kubě se cítí lapení v pasti… nemají kam směřovat. Myslím, že v téhle společnosti neexistují žádné sny. O zničení Kuby se už postarali jiní. Když jste mladí, chcete ale věci utvářet,“ vyzdvihuje důvody, které přiměly lidi z celé Kuby, aby vyšli ven a protestovali pro kubánské komunistické vládě. Série demonstrací zahájená 11. července 2021 je popisovaná jako největší protesty proti vládě od roku 1994[7]. Miguel Ángel se protestních pochodů zúčastnil a je odhodlaný podpořit kubánské obyvatelstvo v boji za svobodu, kdykoli a kdekoli to bude třeba.

 

[1] Río Guaso: https://www.cubatechtravel.com/knowing_cuba/details/en/24057/Rio-Guaso-Rivers-Guantanamo-Cuba

[2] Los Comités de Defensa de la Revolución (CDR), výbory na obranu revoluce, byly založené 28. září 1980 v Havaně a jejich role spočívala v kolektivním dozoru nad vnějším vměšováním a počiny, které by mohly destabilizovat kubánské politické zřízení. Více informací najdete zde: https://www.contraloria.gob.cu/noticias/comites-de-defensa-de-la-revolucion-activos-desde-hace-61-anos

[3] Více informací o básníkovi, hudebníkovi a choreografovi Yoelovi Gonzálezovi Rodríguezovi najdete zde: http://cubarte.cult.cu/periodico-cubarte/yoel-gonzalez-rodriguez-musico-poeta-y-coreografo/

[4] Článek o iniciativě Zachraňme řeku Guaso najdete zde: https://www.cibercuba.com/noticias/2020-09-13-u1-e207888-s27061-rio-guaso-deterioro-ambiental-sociedad-civil-cuba

[5] Facebookovou stránku organizace La Médula de Cuba y su Fábrica de Arte najdete zde: https://www.facebook.com/La-M%C3%A9dula-de-Cuba-y-su-F%C3%A1brica-de-Arte-100445904906840/?ref=page_internal

[6] V březnu 2020 Světová zdravotnická organizace vyhlásila pandemii viru COVID-19. Více informací najdete zde: https://www.who.int/es/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019?gclid=EAIaIQobChMIt4Obzszf6QIVTtbACh2RrAPCEAAYASAAEgLsd_D_BwE

[7] Článek, který popisuje protesty na Kubě od 11. do 17. července 2021, najdete zde: https://www.nytimes.com/es/2021/11/15/espanol/protesta-cuba-que-paso.html

 [RS1]La entrada es un sufrimiento – nejsem si úplně jistá zamýšleným významem, buď je to tohle, anebo že dostat se do toho centra je doslova utrpení?