Němci mohli být tak sto metrů ode mě, stříleli po mně, a já jsem běžel dál
Nadpraporčík v. v. Ludvík Szingert se narodil 29. dubna 1922 v Havlíčkově Brodě, který se tehdy ještě jmenoval Německý Brod. Rodiče byli původně ze Slovenska a do Havlíčkova Brodu odešli za prací. Poté se přestěhovali do Kutné Hory, kde Ludvík Szingert vychodil obecnou školu, měšťanskou školu a nakonec se vyučil na průmyslové škole. Maturitu již absolvovat nemohl, protože se psal rok 1942 a pamětník byl nuceně nasazen ve Wiener Neudorfu u Vídně v továrně na výrobu leteckých motorů. O dva roky později byl přemístěn do Dubnice nad Váhom do továrny na protiletadlová děla. Z továrny dne 19. září 1944 utekl a připojil se ke Slovenskému národnímu povstání. Absolvoval boje s německými jednotkami a nejednou se dostal do přímé přestřelky. Operoval především v Nízkých Tatrách a v únoru 1945 se připojil k partyzánskému oddílu Jegorova. Po osvobození části Slovenska se dne 10. března 1945 připojil k 1. československému armádnímu sboru, kde sloužil v motorizovaném předzvědném oddílu ve 4. brigádě, se kterými došel přes Slovensko až do Prahy. Dne 8. května 1945 demobilizoval a poté pracoval jako technik v Teplicích a v Milevsku. U partyzánů působil také jeho bratr Michal. Ludvík Szingert zemřel v březnu 2016 v Milevsku.