Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

PhDr. Jaromír Zemina (* 1930)

Když píšete, jste odpovědnější za to, co říkáte

  • narodil se 30. dubna 1930 v Přední Ždírnici (dnes součást Horní Olešnice)

  • studoval a maturoval na Klasickém gymnáziu v Brně

  • na FF MU v Brně absolvoval dějiny umění a klasickou archeologii

  • v letech 1953–1954 asistentem semináře dějin umění na své alma mater, odkud byl z politických důvodů propuštěn

  • od roku 1961 byl zaměstnán v Národní galerii v Praze

  • začátkem sedmdesátých let odešel z místa vedoucího Sbírky moderního umění

  • v době normalizace postižen zákazem publikační činnosti

  • pořádal neoficiální výstavy, což neuniklo pozornosti Státní bezpečnosti

  • po roce 1989 se věnoval pedagogické činnosti a napsal řadu knih, zejména knižních monografií o významných osobnostech českého moderního výtvarného umění, ale také beletristických a básnických

  • z manželství s Milenou Zeminovou má syna Ondřeje

  • druhou ženou Jaromíra Zeminy je Catherine Ébert-Zeminová, původním jménem Kateřina Křičková