„Ve třetím ročníku, na podzim roku 1952, si mě k sobě do ředitelny pozval ředitel a povídá: ,Máme tady přípis KNV, že musíte skončit na škole, protože rodiče jsou nepřátelé režimu, a nastoupíte se někam osvědčit v pracovním procesu. Potom můžete studovat dál. Pokud chcete osvědčení, že jste absolvoval dva ročníky, tak vám to napíšeme.‘ Zklamání bylo takové, že když jsem potom šel pěšky z vlaku z Grygova do Krčmaně, tak jsem se tam na jedné skalce posadil, rozhlédl jsem se po těch rodných širých lánech a povídám: ,Vy naše políčka, kdybyste věděly, co se na vás chystá!‘ To si pamatuju jako dnes. Doma jsem to oznámil rodičům a otec říkal: ,Já jsem to očekával. Co se dá dělat.‘“
„My jsme bydleli přímo u kostela. Když potom přišla fronta, tak ta první várka ustupujících šla od Přerova. To byli Maďaři a já nevím, co všechno. A osmého, v úterý, ve tři hodiny odpoledne přijeli k nám do Krčmaně Rusáci. Nás vyhnali z domu, protože jsme bydleli přímo u kostela, a museli jsme se schovat k sousedům do bramborového sklepa. Tam bylo okénko zacpané pytli se slámou. Němci stříleli na frontu přicházející z Olomouce a na věži z kostela měli Rusáci dělostřeleckou pozorovatelnu. Tak ti Němci pálili přímo na ni. A asi čtyři granáty nám shodily stodolu a dva granáty zůstaly zabořené na zahradě mezi stodolou a obytným stavením.“
„Někde bych doma našel ta odsouzení za to, že otec nesplnil dodávky mléka nebo pšenice. Ale ty nešlo splnit. Maminka v těch nejhorších dobách jezdila jedenáct kilometrů do Olomouce, aby prodala nějaké máslo nebo vajíčka. Ona měla chov vlašek, koroptví, aby vydělala aspoň nějaké hotové peníze.“
Ivo Zapletal se narodil 27. května 1934 v malé obci Krčmaň ležící mezi Olomoucí a Přerovem, kde jeho rodiče vlastnili středně velké hospodářství. S jeho rodnou obcí je spojena tzv. Krčmaňská aféra, neúspěšný pokus o atentát na tři nekomunistické ministry poválečné vlády. Pamětníkův strýc Ladislav Loveček v roce 1947 jako první upozornil na to, že stopa atentátníků vede právě do Krčmaně, za což byl po převzetí moci komunistickým režimem odsouzen k šestiletému vězení. Během kolektivizace venkova tlačili komunisté rodinu Iva Zapletala ke vstupu do Jednotného zemědělského družstva (JZD), a protože vytrvale odmítali, museli státu odevzdávat velmi vysoké dodávky zemědělských produktů. Za nesplnění dostával otec opakovaně peněžní pokuty a nakonec mu nezbylo nic jiného než do JZD vstoupit. Ještě před tím vyloučili v říjnu roku 1952 Iva Zapletala společně s dalšími dětmi tzv. kulaků ze zemědělské školy v Olomouci a poslali ho na práce ve státním statku Javorník - farma Vlčice. Zde strávil rok života jako tzv. zelený baron. Po odchodu z Vlčic se nastěhoval za manželkou do Žulové, kde několik let pracoval v místním státním statku. Později při zaměstnáni dálkově dostudoval zemědělskou školu. Zemře v červnu 2014.
Děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice na setkání po roce 1990
Děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice na setkání po roce 1990
Pokoj ve kterém na zámku ve Vlčicích bydleli děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník
Pokoj ve kterém na zámku ve Vlčicích bydleli děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník
Vladimír Kubíček na státním statku Javorník hospodářství Vlčice, kam byli poslán děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol v roce 1951.
Vladimír Kubíček na státním statku Javorník hospodářství Vlčice, kam byli poslán děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol v roce 1951.
Zámek ve Vlčicích kde byli ubytováni děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice
Zámek ve Vlčicích kde byli ubytováni děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice
Zámek ve Vlčicích kde byli ubytováni děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice
Zámek ve Vlčicích kde byli ubytováni děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice
Zámek ve Vlčicích kde byli ubytováni děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice
Zámek ve Vlčicích kde byli ubytováni děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice
Zámek ve Vlčicích kde byli ubytováni děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice
Zámek ve Vlčicích kde byli ubytováni děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
