Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Ladislav Vízek (* 1955)

Byl tátův pejsek, honil zajíce a naučil se kličky, nad nimiž žasla Evropa

  • narozen 22. ledna 1955 v Chlumci nad Cidlinou

  • s rodiči, starší sestrou a mladším bratrem žil ve východočeské vesnici Hlušice

  • hrál fotbal za žáky Nového Bydžova, v dorosteneckém věku přestoupil do Hradce Králové

  • kvůli komplikovanému dojíždění na tréninky se vrátil do Nového Bydžova, kde nastupoval v krajské 1. A třídě

  • na vojnu nastoupil do oddílu VTJ Žatec, kde kopal třetí ligu

  • po roce přešel do prvoligového vojenského oddílu Dukla Praha

  • s Duklou získal tři tituly mistra republiky a dosáhl s ním úspěchů v evropských pohárech

  • v Československu se stal dvakrát Fotbalistou roku

  • v letech 1977 až 1986 odehrál za národní tým Československa 55 zápasů a vstřelil v nich 13 branek

  • v roce 1980 získal zlatou medaili na olympiádě v Moskvě a bronzovou medaili na mistrovství Evropy v Itálii

  • v roce 1982 reprezentoval Československo na mistrovství světa ve Španělsku

  • v letech 1986 až 1988 hrál za francouzský klub AC Le Havre

  • ve Francii vydělal několik milionů korun, což mu po roce 1989 umožnilo koupit výnosnou restauraci

  • fotbalovou kariéru završil v rakouském Gmündu, později působil jako delegát v první české fotbalové lize

  • kromě fotbalu a dalších sportů se jeho celoživotní vášní staly kulečník a karetní hra mariáš

  • v roce 1996 se s jeho dcerou Ivanou oženil fotbalový reprezentant Vladimír Šmicer

  • po odchodu do fotbalové penze spolupracoval s Deníkem Sport jako autor komentářů

  • v roce 2022 žil se svou druhou manželkou v Praze a starali se o devítiletou dceru