Já si pamatuju akorát tu tmu
Jana Vávrová, roz. Nitková, se narodila 29. 6. 1941 v Praze. Její rodiče žili s malou Janou v Kostelci nad Labem. Maminka byla švadlena a měla v Kostelci otevřený krejčovský salon. Tatínek pracoval u svých rodičů, kteří vlastnili obchod se střižným zbožím. Byl dlouholetým členem sokolské organizace. V době protektorátu byl již náčelníkem. Mělnický Sokol se zapojil do pomoci parašutistům, kteří uskutečnili atentát na R. Heydricha. Otec paní Jany sbíral mezi lidmi potravinové lístky, aby měli atentátníci přísun potravin. Gestapáci ho společně s dalšími místními činovníky Sokola odhalili a zatkli v Neratovicích na nádraží dne 23. 6. 1942. Maminka s malou Janou byly zatčeny o dva měsíce později, 27. 8. 1942. Obě byly odvezeny do Petschkova paláce do Prahy. Gestapáci pak lstí roční dítě matce vzali. Oba rodiče pak nacisté 24. 10. 1942 popravili spolu s dalšími sokoly z Mělnicka v koncentračním táboře Mauthausen. Malá Jana byla převezena do kojeneckého ústavu v Praze - Krči. Zde ji v prosinci roku 1942 objevila její teta, sestra maminky, která malou neteř hledala od léta 1942. Teta si 5. 5. 1945 pro malou Janu do kojeneckého ústavu přišla s repatriačním rozhodnutím. Situace v Krči však nedovolovala brzký odchod, během Pražského povstání musely zůstat na místě, hned jak to šlo, ji ale odvezla a s manželem ji osvojili. Manželé Maršálkovi dosud neměli děti, vlastní syn se jim narodil až po válce, svou nevlastní starší sestru nepřijal. Jana Nitková se po základní škole vyučila v ČKD Stalingrad. Zde také dalších sedm let pracovala jako úřednice. Poté přešla do Výzkumného ústavu těžkého průmyslu, kde setrvala jen krátce, a poté nastoupila jako sekretářka do podniku Léčiva a při zaměstnání studovala večerní školu. Od roku 1969 pracovala v Cestovní kanceláři mládeže, složila průvodcovské zkoušky a dále jezdila jako průvodkyně. Od roku 1972 pracovala v ČSA Praha na různých pozicích, nejdéle však v propagačním oddělením kde měla na starosti zahraniční zastoupení ČSA v Evropě a v Africe.