Člověk se musel naučit lhát, aby přežil. Věřit se nedalo nikomu
Stáhnout obrázek
Nina Vallion se narodila 1. dubna 1931 v Bratislavě jako Anna Jeremenková kubáňskému kozákovi v exilu Grigoriji Leonťjeviči Jeremenkovi a Marii, rozené Zajíčkové, ze Záhorské Vsi na slovensko-rakouských hranicích. Otec, který přišel na svět 1. ledna 1897 v Jekatěrinodaru, sloužil v hodnosti kapitána v době ruské občanské války v bělogvardějské armádě generála Pjotra Nikolajeviče Wrangela. Od podzimu roku 1921 žil coby exulant v Československu a pravděpodobně nabídl své služby československé zpravodajské službě. Od konce 20. let žil v Bratislavě, kde se také seznámil s matkou pamětnice a založil rodinu. Na podzim roku 1944 přesídlila pamětnice s matkou a malým bratrem Petrem z Trnavy do Břeclavi k prarodičům a otec uprchl před osvobozující sovětskou armádou do Německa, kde se vydal Američanům. Pravděpodobně po komunistickém převratu v Československu emigroval do USA, kam ho posléze legálně na zaoceánském parníku vyplouvajícím z Francie následoval i zbytek rodiny. Zprvu žili v New Yorku, kde si pamětnice ihned našla práci, a až později si doplnila vzdělání. Pracovala jako obchodní cestující, zastávala místo technické kresličky v projekční kanceláři a po pěti letech získala americké občanství. V polovině 50. let si v Oklahomě otevřela módní salón. V letech 1968–1971 žila s druhým manželem Robertem Vallion a dětmi v Mnichově. Po návratu do USA zakotvili v hlavním městě státu Oregon, v Portlandu. Věnovala se fotografování a později dokonce absolvovala studium práv a na několik let se stala podnikovou právničkou. Poté až do odchodu na odpočinek našla zalíbení v podnikání v gastronomii. Několik posledních let svého života se také věnuje malbě. V roce 2024 žila v USA v Portlandu.
