Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

František Václavík (* 1943  †︎ 2022)

• narozen 22. února 1943 v Nové Pace

• otec se strýcem vlastnili kovářskou dílnu

• v roce 1959 komunisté dílnu znárodnili

• otec František Václavík starší odsouzen k tříletému nepodmíněnému trestu

• v roce 1960 se vyučil kovářem

• pracoval v podniku Silniční stroje a zařízení v Nové Pace

• zemřel 26. listopadu 2022

František Václavík se narodil Františku Václavíkovi staršímu a Boženě Tomkové 22. února 1943 v Nové Pace. Dětství prožil v nedalekých Lázních Bělohrad, kde navštěvoval základní školu. V roce 1957 nastoupil na střední odborné učiliště v Benešově na kovářský obor. Jelikož jeho otec se strýcem provozovali kovárnu, nastoupil během studia na praxi právě tam. I téměř deset let po komunistickém převratu bratři Václavíkové vlastnili rodinný podnik. To však nemělo dlouho trvat.

Opožděné znárodnění

V únoru 1959 navštívili rodinu Václavíků neznámí muži. „Prohlásili, že chtějí zlato, vkladní knížky nebo peníze v hotovosti. Otec řekl, že žádné zlato nemá. Měl hodinky od babičky, ty mu koupila k dvacetinám, a oni si je vzali,“ vypráví František.

Neznárodňovalo se jen u Václavíků doma, ale i v jejich kovářské dílně, kterou měl v budoucnu František převzít. Bratrům Václavíkům měl být mimo jiného zabaven i nákladní automobil. Toho se Františkův otec odmítal vzdát. Auto jim nakonec stejně odvezli. Cestou do Nové Vsi však zadřeli motor, protože v automobilu chyběl olej. O náhodu se ale nejednalo. „To jsem udělal já. V nestřežený okamžik nebyla zapečetěná garáž a já jsem ten olej vypustil do vany,“ vzpomíná František.

Otec dostal tři roky

Domovní prohlídky pokračovaly a po několika návštěvách Veřejné bezpečnosti se situace vyostřila. František Václavík starší byl zatčen a celou noc vyslýchán. Jeho obhájce rodině sdělil, že otec bude odsouzen, aby měli komunisté důvod k zabavení majetku. Po vykonstruovaném soudním procesu strávil tři roky ve vězení. Rodina se tak ocitla bez obživy. Navíc museli Václavíkovi zaplatit polovinu svého domu a část majetku, aby jej získali zpět.

I přes veškeré problémy František učební obor v roce 1960 dostudoval. Po znárodnění rodinné dílny však musel praktickou část výuky dokončit v Lukavci u Hořic u kováře Františka Nožičky. Po vyučení nastoupil do podniku Silniční stroje a zařízení v Nové Pace. V roce 1962 se seznámil se svou budoucí manželkou Věrou Trejbalovou. Ještě tohoto roku nastoupil na vojnu do obce Věšín, kde pracoval jako řidič u strážních oddílů. Po návratu z vojny se vrátil ke svému původnímu zaměstnání, kde pracoval až do důchodu. S manželkou vychovali dva syny.