Díky skautingu jsme zůstali slušnými lidmi
Vladimír Vach, skautským jménem Jufura, se narodil 1. května 1929 v Nymburce v rodině železničáře. V roce 1938 vstoupil do místního skautského oddílu, jeho činnost však v roce 1940 nacistické úřady zakázaly. Za války se vyučil strojním zámečníkem ve vysočanských závodech Kolben-Daněk, už tehdy si ale uvědomoval, že má ambice dále studovat. Po válce se vrátil ke skautingu. V Nymburce v té době působily dva vodácké oddíly, Posádka Vorvaně a Modrá flotila. Vladimír Vach se stal členem druhého z nich, přátelil se však i se členy Posádky Vorvaně. Místem skautských schůzek byla klubovna Tortuga ve vile manželů Rumlových v nymburském Zálabí. V roce 1948 Vladimír Vach začal studovat na ČVUT a cesty nymburských skautů se postupně rozcházely – někteří se zapojili do protikomunistického odboje, někteří později emigrovali. Po absolvování vysoké školy Vladimír Vach na fakultě zůstal jako odborný asistent. V roce 1958 byl z kádrových důvodů vyhozen – kvůli údajnému buržoaznímu původu jeho manželky Hany. Později pracoval ve Výzkumném ústavu chemických zařízení a Výzkumném ústavu ocelářském, kde zůstal až do roku 1990. V roce 1968 při obnově skautského hnutí pomáhal při stavbě letních táborů.