Ladislav Tabery

* 1948

Video Player is loading.
Current Time 0:00
/
Duration 0:00
Loaded: 0%
Progress: 0%
Stream Type LIVE
Remaining Time -0:00
 
1x
  • „Nebylo to snadné rozhodnutí. Ale pak jsem si řekl… Já jsem nevěděl, do čeho jdu. Vůbec. Já jsem prostě… jednoho dne jsem se rozhodl, vybral jsem všechny peníze z banky, strčil jsem je do jedné knížky v knihovně, dal jsem je do knihovny.“

  • „Byl jsem v Itálii, tam jsem si řekl, že máme bohatou rodinu v Německu. Řekl jsem si, že pojedu do Německa, tak jsem si koupil lístek do Mnichova. V Brennerském průsmyku zjistili, že nemám německé vízum. Chtěli, abych si koupil tranzitní vízum přes Rakousko a přitom zjistili, že nemám italské vízum. Takže mě vzali a odvezli do Bolzana, strčili mě znova do basy. Byl to ten samý cirkus: 'Musíš jet, budeš vyhoštěn, pojedeš zpátky do Česka.' Já jsem řekl: ,Asilo politico.' Ten policajt se začal smát. Já italsky nerozumím, ale rozuměl jsem, že půjde domů na oběd, že má siestu, a až se vrátí, tak uděláme všechny papíry a pošlou mě do lágru. Tak mě dali zpátky do cely, ale už nezamkli dveře. Ukázali mi, kde je koupelna, abych se mohl vysprchovat a umýt. Asi jsem zaváněl, už jsem se nemyl týden. Nějak mi vysvětlili, abych nikam nechodil, že se ztratím a budu mít jenom víc problémů. Dveře byly otevřené, to mi ukázal, takhle byly otevřené. Tak jsem šel do koupelny, tam jsem se vysprchoval.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    České Budějovice, 04.05.2023

    (audio)
    délka: 01:58:21
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihočeský kraj
  • 2

    České Budějovice, 12.01.2024

    (audio)
    délka: 27:12
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihočeský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Jednoho dne jsem se rozhodl a druhý den jsem byl pryč

Ladislav Tabery, 1987
Ladislav Tabery, 1987
zdroj: Archív pamětníka

Ladislav Tabery se narodil 13. září 1948 jako nejstarší ze tří synů. Jeho matka Miluše Taberyová byla zaměstnána v podniku Spoje v Českých Budějovicích a otec, Stanislav Tabery, pracoval jako soustružník. Ladislav Tabery strávil skoro celé dětství v dílně, kde otec vyráběl závodní motorky a neustále vymýšlel různé technické zlepšováky. Po otci zdědil technickou i manuální zručnost. V roce 1963 nastoupil na spojařskou školu v Táboře, kde v roce 1969 maturoval. V letech 1974–1983 pracoval v podniku Závody průmyslové automatizace (ZPA), většinu tohoto času strávil mimo domov na montážích. Po smrti otce v roce 1985 se rozhodl opustit Československo a hledat štěstí jinde. Emigroval přes Jugoslávii, státní hranici překonal v Nové Gorici. Pamětník strávil rok v různých internačních táborech v Itálii, kde čekal na vyřízení emigrantských víz. V roce 1986 odletěl do USA, kde žil až do roku 2021. Popisuje velmi složité začátky v USA, kde pracoval na nejnižších pracovních pozicích, učil se anglicky. Díky svému technickému talentu se ale v USA poměrně rychle vypracoval. Do České republiky jezdil od roku 1990 pravidelně. V době natáčení (2023) žil v Českých Budějovicích.