Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Vlastimil Sýkora (* 1922  †︎ 2013)

• narozen 4. května 1922 v Kladně

• působil jako prvoligový hokejista v týmu Kladna

• od sezony 1955/1956 vedl kladenské hokejisty jako trenér

• v roce 1959 pod jeho vedením tým TJ SONP Kladno vyhrál ligový titul

• v témže roce vedl i československou reprezentaci

• kvůli problémům s režimem se nemohl účastnit ZOH v kalifornském Squaw Valley v roce 1960

• později trénoval ve Vítkovicích, Českých Budějovicích, Gottwaldově, Plzni i francouzském Chamonix

• v roce 2011 zařazen do Síně slávy českého hokeje

• zemřel v roce 2013

Až jednou bude mít Kladno hokejovou síň slávy, v jejím čele musí stát busta Vlastimila Sýkory. Toho Sýkory, který dokázal sesadit z trůnu „neporazitelnou“ brněnskou Rudou hvězdu. Koncem padesátých let totiž větší překvapení československý hokej nezažil. Ovšem toho samého Sýkoru jeho Kladno kvůli komunistické zlovůli krátce nato vypudilo a nikdy už nepozvalo zpět…

Velkou roli v jeho odchodu z milovaného klubu, ale i z rodného města, sehrála StB. „Názorově jsem s kladenskými komunisty nenašel společnou řeč. Nešel jsem radikálně proti režimu, to ne, jen jsem říkal nebo i psal do novin, co si myslím,“ říká kladenský trenér, hráči přezdívaný Mireček. Odmítal donášet na druhé i podvolit se jejich rétorice. „Třeba jsme trénovali v lese na Lapáku, kde ke mně přistoupili nějací pánové, a že s nimi musím do hospody. Když jsem odmítnul, řekli to mnohem důrazněji. Chtěli po mně informace na lidi kolem hokeje. Nezajímali se pouze o mě. Nic jsem jim neřekl – tehdy, ani jindy. Kvůli nim jsem skončil nejdřív u reprezentace a krátce nato i v Kladně,“ dodává Vlastimil Sýkora.

Nepoddajnost vůči režimu a jedna sázková aféra ho stály místo u reprezentačního týmu na olympiádě v americkém Squaw Valley v roce 1960. Rok předtím dovedl Kladno k prvnímu titulu přeborníka republiky a národní tým k bronzovým medailím na mistrovství světa v Praze. Aféra se veřejně nazývala „Stazka“, podle hry i tiketů, prostřednictvím kterých mohli zájemci sázet na vybrané sportovní události. Než kriminalisté zakročili proti sportovcům, kteří sázky využívali ve svůj prospěch a ovlivňovali na konci padesátých let některé sportovní výsledky, rozkrývali kauzu několik let. Vyšetřování i soudní procesy s obviněnými začaly na jaře roku 1960, ale už předtím bylo zřejmé, koho se případ dotkne.

 „V té aféře jsem se osobně neúčastnil, nesázel jsem. Jen jsem trénoval hráče, které také potrestali. Někdo nesměl hrát vůbec, jiný dostal podmínečný trest. Nevím, podle čeho to vyhodnocovali. Tahle životní etapa pro mě není důležitá. Na podrobnosti si už nevzpomínám. Komunisté se asi báli, abych při olympiádě v Americe na hráče škodlivě nepůsobil. Když mi trest vypršel, začal jsem znovu trénovat. Ovšem tlak na mou osobu rostl a já musel před odchodem na Moravu požádat klub o dobrovolné ukončení trenérské činnosti u áčka,“ uvádí pozdější trenér Vítkovic, Českých Budějovic, Gottwaldova, Plzně nebo francouzského Chamonix.

Vlastimil Sýkora dostal dvouletý zákaz vykonávat trenérskou činnost. „Kolem kladenského hokeje jsem se přesto pohyboval. A samozřejmě jsem, stejně jako při trénování, chodil do zaměstnání.“ Distanc mu vypršel na podzim roku 1962. Ovšem po několika týdnech byl nucen nejen z klubu, ale i z města nadobro odejít. „Zařídili mi trénování ve Vítkovicích. Když prý nebudu dělat potíže a vezmu to, dají mi navždy pokoj. A dali. I to splnili. Mám pocit, že se mnohým lidem mým odchodem v Kladně ulevilo,“ uzavírá svoji slavnou kladenskou etapu trenér, kterému podle jeho slov zůstalo Kladno navždy zaryté v srdci.

Vlastimil Sýkora byl v roce 2011 zařazen do Síně slávy českého hokeje. V době natáčení rozhovoru (2012) žil v Plzni, zemřel v roce 2013 ve věku jednadevadesáti let.