Antonie Šulistová

„A ještě můžu říct takovou jednu příhodu, protože mamka několikrát psala žádost o milost, jak se říkalo. Na hlubockém zámku jsme měli tetu, která tam prováděla. Jinak to byl vždycky zámek pro prezidenty. Když přijel nějaký prezident, já si vzpomínám na toho Zápotockého, tak tam bydlel. A mamka říkala: ‚Ale ne, já půjdu,‘ protože ta teta řekla, kdy chodí a jak chodí a kudy chodí. Tak to jsem byla já a myslím moje nejmladší sestra, ale už si to taky tak dobře nepamatuju. Prostě vím, že jsem měla kolo, ještě jsem vedla takového toho Pionýra nebo co to bylo, a s mamkou, a teď jsme šly a už jsme viděly, že tam Zápotocký jde a za ním kousek šel nějaký jeho nohsled. Mamka k němu šla a začala mu to říkat a tak jenom řekl: ‚No, tak tady si to zapíšeme.‘ Pochopitelně ani neškytl, když mu přednesla, že má doma tolik dětí. Nic se nedělo, pochopitelně.“

„Otec byl kontaktován dvěma muži, jeden se jmenoval Kaska, druhý Mašek, a byli to převaděči přes hranice. Přišli nejdřív za mým otcem, že dostali nějaký tip, že by chtěli dovézt do Prahy. Můj otec neměl žádné auto, a tak šel k svému bratrovi s nimi a ten přislíbil, že je tam doveze, měl to jako zaměstnání, jako kšeft. Tak se domluvili. A já si jenom jako dítě pamatuju, že u nás ten jeden spal a ten druhý spal u mého strýce Václava. A pak s nimi jeli někam do Prahy a oni nechtěli až do Prahy potom, že ještě někde před Prahou, a pak se vrátili. Pak je ještě znova kontaktovali, nejdřív, že pojedou autobusem, že by to byl řídil, to byla nějaká linka. Pak si to ale rozmysleli, že se jim to nějak nelíbilo, a tím to skončilo. To snad bylo už v jednapadesátém roce, tuším, že to tak bylo, potom je chytli. A to si snad ani nemohli všechno pamatovat, takové detaily, to snad museli mít někde napsáno, co všechno kdo jim podal nebo kdo jim dal napít, když to tak řeknu obrazně. Tím pádem postupně ty lidi začali sbírat. Takže to byla taková dost velká kauza. Tenkrát to bylo horší, než když vrah někoho zavraždí. To prostě nikdo nebral nějaký ohled na to, že je to táta od rodiny se šesti dětmi nebo něco takového, vůbec ne. A byl souzený za vlastizradu. Takže tam se dávaly největší tresty a bez šance na nějaké dřívější propuštění.“