Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Ing. Vladimír Šlachta (* 1970)

• narozen 27. března 1970 v Třebíči

• v 18 letech se odstěhoval do Prahy kvůli studiu na Jaderné a fyzikálně-inženýrské fakultě

• nástup na vysokou školu značně ovlivnila blížící se Sametová revoluce

• prvních demonstrací se osobně nezúčastnil

• od 19. listopadu 1989 se aktivně zapojil do revolučních aktivit a objížděl regiony

• přesvědčoval místní obyvatele i zaměstnance velkých podniků k zapojení do Generální stávky

• ve svých 22 letech si pořídil živnostenský list a roku 1990 začal podnikat s historickým sklem

• pracoval na manažerských pozicích ve velkých korporátních společnostech

• dva roky života strávil v letech 2011-2013 pracovně ve Vietnamu

• je ženatý a má tři syny

„Po mě na tribuně vystoupil kariérní komunista Miroslav Štěpán a řekl: ‚Nejsme zemí, kde budou děti vládě diktovat, jak to bude,‘“ vypráví Vladimír Šlachta svému synovi, jak probíhala Sametová revoluce.

Vladimír Šlachta se narodil 27. března 1970 v Třebíči. V 18 letech se odstěhoval do Prahy kvůli studiu na Jaderné a fyzikálně-inženýrské fakultě. Jeho nástup na vysokou školu značně ovlivnila blížící se Sametová revoluce. Ačkoliv se prvních demonstrací osobně nezúčastnil, jelikož první ročník vysokoškolského studia byl hodně náročný, od 19. listopadu 1989 se aktivně zapojil do revolučních aktivit a objížděl regiony a přesvědčoval místní obyvatele i zaměstnance velkých podniků k zapojení do Generální stávky.

Citace z úvodu tohoto textu se pak odkazuje k momentu, kdy Vladimír hovořil k zaměstnancům ČKD, kteří už, dle jeho slov, byli stávce sami nakloněni. Miroslav Štěpán se v těchto slovech vymezil právě vůči Vladimírovi samotnému a jeho slova se stala jedněmi z ikonických pro Sametovou revoluci, jejímiž hybateli byli právě i studenti.

V rozhovoru detailně vzpomíná na období Sametové revoluce i následné změny režimu a trpělivě svému synovi osvětluje všechny historické a politicko-společenské nuance tehdejší doby. „Měl jsem kliku,“ říká svému synovi, když se ho ptá, zda měl někdy problémy se Státní bezpečností. Ne takovou „kliku“ mělo však mnoho Vladimírových kamarádů a spolužáků, na něž ve svém vyprávění vzpomíná.

Vladimír si ve svých 22 letech pořídil živnostenský list a roku 1990 začal podnikat s historickým sklem. Pracoval na manažerských pozicích ve velkých korporátních společnostech a dva roky života strávil v letech 2011-2013 pracovně ve Vietnamu. Je ženatý a má tři syny.