Jaroslav Šikýř (* 1935)

Jaroslav ŠIKÝŘ

Po skautské manifestaci v dubnu 1948 nás náš vedoucí mírnil v radosti z toho, že skauting nebude zrušený. Říkal, že ministru Kopeckému se nemůže věřit. Spíše ho překvapil nicneříkající projev prezidenta, který nedal záruky. Byl to moment určité nedůvěry.

Jaroslav Šikýř se narodil 17. prosince v Praze, mezi roky 1941 až 1946 navštěvoval obecnou školu U Santošky, dále ve svém vzdělávání pokračoval na Vančurově gymnáziu (1946 až 1948), jednotné škole v Duškově ulici (1948 až 1950), Drtinově gymnáziu (1950 až 1953) a vyšší průmyslové škole elektrotechnické v Panské ulici (1959 až 1961).

Skautské začátky

Do skautu vstoupil v roce 1945, nejprve do 1. skautského oddílu, kde mu to ale celkem nevyhovovalo. „V té době jsme měli možnost přečíst nějakou foglarovku nebo Mladého hlasatele, takže jsem měl jakousi představu o tom, jak by to mělo ve skautském oddíle vypadat. Ty první oddíly mou představu nesplňovaly.“ Nakonec se dostal do pražské Čtyřky, kde se stal vlčetem. Tento oddíl přesně odpovídal jeho představě o skautingu. „Díky Bonnymu to byl výjimečnej a prima oddíl.“

Vedoucí Bonny

Postavou, díky níž byl tento oddíl unikátní a jež kluky nejvíce ovlivnila, byl oddílový vedoucí Bonny (Bonifác). Bonny byl studentem filozofie. Na konci války se se staršími skauty shromáždili na Malé Straně v budově Charity a působili zde jako spojky (nositelé zpráv). Bonny tuto skupinu organizoval, už během okupace se prý ilegálně angažoval. Jeden z hochů s přezdívkou King byl zraněn při útoku amerických stíhaček tvz. „kotlářů“ a přisel o nohu (pozn. v nahrávce je uvedeno, že byl zraněn na barikádě, později došlo k upřesnění informace). Bonny udával směr celého oddílu, vymýšlel fantastické hry (měl velkou sbírku prvorepublikových skautských příruček), organizoval akce a tábory, měl důvěru skautských rodičů, kteří se mu nebáli svěřit své děti. Po zákazu skautingu v roce 1948 se údajně dál scházel se staršími skauty. Později byl zatčen a vyslýchán. Ve vykonstruovaném procesu byl obviněn z podvratné činnosti, vzal ale všechnu vinu na sebe a skončil ve vězení. „Byl to velkej kluk!“

Oddílová činnost

Skautské schůzky se konaly jednou týdně a jejich náplň se o mnoho nelišila od dnešních schůzek. Vlčata se trénovala v morseovce, uzlování, hrála hry a připravovala se na každotýdenní nedělní výlet. „Různé hry se bodovaly, a kdo měl ten měsíc nejvíc bodů, získal titul Vzorný vlček.“ Na první tábor Čtyřka odjela do Orlických hor – pod Zemskou bránu kousek od Adamova vrchu. Vlčata spala v chatě a skauti si sami postavili celý tábor – stany, kuchyň, stožár (na který každé ráno kromě státní vlajky vytahovali i vlajku oddílovou). Během tábora byl jeden slavnostní táborák zažehnut koudelí, kde končila zkouška Tří orlích per (24 hodin samoty, hladu a mlčení).„Na táboře jsme se naučili takové věci, jako je čistění špinavých a mastných ešusů přesličkou.“Již před táborem probíhalo v červnu oddílové jamboree, kde se kluci porovnávali v soutěžích a zkouškách ze skautské praxe.

Druhý tábor v Brdech

Na druhý tábor se oddíl vydal v roce 1948 do Brd k Padrťským rybníkům, kvůli nepříznivému počasí získal přezdívku „Tábor dešťů“ (kluci se dokonce museli během tábora přesouvat na jiné místo a stavět tábor celý znova). Na rozdíl od Foglarových hrdinů kluci na táboře místo bobříků plnili odborky (např. Zdravotník, Kuchař, Cyklista, Táborník), které si pak našívali na své skautské kroje. Během tábora se vydali po stopách ukradené vlajky a spřátelili se s jiným skautským oddílem. Při návštěvě u nich viděli jiný typ tábora – spaní v chatkách, profesionální kuchařky v kuchyni, zděnou jídelnu a kuchyň. „Po odchodu jsme se shodli, že takový tábor bychom zažívat nechtěli, být takhle zaopatření, to není žádnej tábor. A věděl jsem, že má z nás Bonny radost.“

Rok 1948 a konec činnosti

V dubnu roku 1948 se skauti sešli na povolené celorepublikové manifestaci na Pražském hradě.„Nejprve promluvil prezident Beneš, za komunisty pak ministr Kopecký a řekl, že si nedovede představit československou mládež bez skautingu a nemáme se bát toho, že by byl skauting zrušenej, a máme jít do kluboven klidně pokračovat v činnosti. Jenže Bonny nás v radosti mírnil. Říkal, že Kopeckýmu se nemůže věřit, spíše ho překvapil nicneříkající projev prezidenta, který nedal záruky, byl to moment určitý nedůvěry.“ Zrušení potom přišlo ze dne na den. „Bonny se rozloučil s tím, že je to poslední schůze, ale se staršími skauty se ještě scházeli dál.“

Šikýřův život po roce 1945

Šikýř se roku 1949 stal členem plaveckého oddílu Sparta Praha a v roce 1951 soutěžil na mistrovství republiky v tehdejším Gottwaldově. V roce 1954 nastoupil na vojnu na letišti v Líních u Plzně a v roce 1956 se zúčastnil finále celostátního přeboru letectva v košíkové. Od roku 1953 je zaměstnán ve VÚAP a od roku 1992, po reorganizaci, působí jako správce budov. Svou ženu si vzal 26. února 1966, 17. srpna 1969 se jim narodila dcera Lucia a 8. července 2004 vnučka Alice.

Zpracovala Ivana Moravcová podle nahrávky Anny Daňkové.