„Za těch 80 let, nebo za těch 75, co si pamatuju a mám vzpomínky, se toho přihodilo v mém životě… Byly zlomy politické, válečné… Takže jsem toho zažil dost. Jinak když svůj život rekapituluju, tak v Bibli se praví, že každý dostane do života svoji hřivnu. A s tou hřivnou má dobře zacházet. O to jsem se vždycky snažil. A moje hlavní zásada byla, abych nikdy za žádnou cenu nevyměnil svoji křesťanskou víru. A druhé pravidlo nám dala do vínku naše maminka, když nám na svých šedesátinách řekla, že nejlepší dárek pro ni bude, když jí slíbíme, že nevstoupíme do komunistické strany. A opravdu se nám to povedlo. A rovněž její vnoučata a vnuci a ani jejich partneři do komunistické strany nevstoupili. A považujeme to za správné.“
Tomáš Sabáček se narodil 20. 9. 1936 ve Vacenovicích na Slovácku jako pátý syn rodiny vlastnící malé hospodářství. Celý jeho život byl poznamenán politickou situací v Evropě. Narodil se sice za První republiky, ale pamatuje si události až z doby válečné, poválečné, nástup a pád komunismu, Sametovou revoluci a dle jeho slov porevoluční zklamání, které z jeho mysli jen pomalu ustupuje. Vzpomíná na poválečné osidlování okolí Znojma, studentské období 50. let a ideologické změny na gymnáziu Redentoristů v Libějovicích u Vodňan, které bylo komunisty zavřeno, i na pozdější studium na VŠCHT v Pardubicích. Pracoval v keramických závodech ve Znojmě, třikrát odolal náboru do komunistické strany, celý život si držel křesťanské ideály a prožil 52 let v harmonickém manželství a má šest vnuků.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
