Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

generálporučík v. v. Radovan Procházka (* 1927  †︎ 2020)

• narozen 11. května 1927 v rodině velitele Hradní stráže T. G. Masaryka, ruského legionáře, podplukovníka Vladimíra Procházky

• již za války se zapojil do odboje, i po osvobození pomáhal otci a bratrovi se zpravodajskou činností

• po otcově tragické smrti nastoupil z úcty k jeho památce na vojenskou akademii

• roku 1950 sloužil jako operační důstojník u hodonínské posádky

• po komunistickém puči prováděl prozápadní špionáž ve skupině kapitána Bártla, která byla napojena na Kordovu skupinu

• v lednu 1951 zatčen a brutálně vyšetřován v tzv. domečku, poté odsouzen k 15 letům vězení

• vězněn v Opavě, Leopoldově a v jáchymovských lágrech Bytíz a Vojna

• za účast na ‚nudlové aféře‘ roku 1954 znovu souzen a odsouzen k dalším 12 letům

• podruhé v Leopoldově do roku 1964, kdy byl podmínečně propuštěn

• poté pracoval jako kulisák v Národním divadle

• v roce 1990 ve vedení BIS, pak ředitelem rozvědky ÚZSI (bývalé I. správy)

• od roku 1993 šéfem vojenské rozvědky

• za zpravodajskou činnost v období únor 1993 – duben 1994 vyznamenán řádem Legion of Merit (Řád prezidenta USA)

• v roce 1997 vyznamenán Řádem bílého lva IV. třídy

• zemřel 25. června 2020

.