Jan Procházka

* 1955

  • „Celou dobu se mě snažili přesvědčit, abych začal odebírat deník, který se jmenoval v tu dobu Rudé právo. Já to neustále odmítal, že tedy ty noviny nechci, protože je vydávala tenkrát Komunistická strana. Odebíral jsem v tu dobu Mladou frontu, což dneska by tomu odpovídalo, že to je to Dnes. A když jsem se vrátil z Jugoslávie, tak najednou ve schránce, protože cena těch novin byla úplně stejná, tak najednou ve schránce místo Mladé fronty nastrkané Rudé právo. Když jsem se pídil proč, tak mi bylo řečeno, že to je za to, že jsem mohl odjet do Jugoslávie, tak teď budu odebírat Rudé právo.“

  • „My jsme naštěstí nemuseli, ale ti známí, kteří s námi cestovali, tak museli nechat doma dceru. A to měla být taková pojistka pro to, že oni ani my v tý Jugoslávii nezůstaneme a že se vrátíme nazpátek. A když jsem přijeli tam, tak pro nás, i když to nebyl žádný západní stát Jugoslávie v tu dobu, tak přesto to byl stát svobodný a tam teprve jsme začali vidět, jaký je rozdíl v tom a čím jsme tady všichni v tu dobu krmeni a pro mě to je ten zlomový okamžik, na který vy se ptáte, kdy jsem přišel na to, že není něco v pořádku.“

  • „Možná, že něco víte o kupónové privatizaci, která probíhala někde 1990, 1990, 1991, kdy se stály fronty na poštách, aby si mohli lidi koupit za tisícovku kupónovou knížku. Tam jsem si s tím zažil svoje, protože poptávka po těch kupónových knížkách byla taková, že jich zas nebylo tolik a s tím tam byl pro mě jeden z největších zážitků a možná jeden z impulsů, proč jsem potom z té pošty odešel pryč, protože tam ne úplně všechno jako fungovalo.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Štoky, 19.04.2021

    (audio)
    délka: 01:22:52
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Najednou jsem měl ve schránce Rudé právo místo Mladé fronty

Jan v dětství
Jan v dětství
zdroj: archiv pamětníka

Jan Procházka se narodil 27. července 1955 v Havlíčkově Brodě, ale vyrůstal ve Štokách. Po návratu z vojny se oženil a přestěhoval se do Havlíčkova Brodu. Pracoval na poště. Vzpomíná, jak se mu v roce 1985 podařilo vycestovat do tehdejší Jugoslávie, což pro něj mělo řadu důsledků včetně pohovorů na pracovišti. V roce 1989 se zapojil do dění sametové revoluce v Havlíčkově Brodě a po roce 1990 začal podnikat.