„Jenomže tatínek byl židovského původu, takže z důvodů finančních i jiných, já o tom moc nevím, naši se rozvedli, formálně. Maminka zemřela, když mi bylo dvanáct. Tatínek už půl roku předtím odešel do Terezína a později, koncem roku 44, z Terezína do Osvětimi a tam stopa končí. Tak o mě bylo postaráno, žil jsem u rodičů maminky.“
„Až někdy potom, začátkem roku 1941, pan profesor Pavelka se ozval, že zase ten skauting začíná, samozřejmě zase bez té skautské parády, bez krojů a bez podobných záležitostí. A začali jsme se scházet, já nevím, jestli tři jsme byli vrstevníci z té primy, jestli byl ještě někdo čtvrtý, na faře v Podskalí. Tam jsme chodili jednou týdně. Měli jsme normální skautský schůzky, kde se vykládal skautský zákon. Hlavně se hrály skautské hry, to mě vždycky bavilo. Chodili jsme na výlety. V sobotu nebo v neděli vždycky se šlo do okolí Prahy.“
„Matematický ústav byla vzácná oáza, vzácná oáza. Měl na tom určitě velkou zásluhu profesor Knichal, který byl jeho ředitelem od roku 53 do roku, já nevím kdy, do sedmdesátých let, a i když tam samozřejmě ta organizace komunistické strany existovala, tak žádný zvláštní nátlak na protivníky tam nebyl, na pracovníky tam nebyl. Tak v podstatě jediná úlitba byla členství v ROH a účast na prvomájových manifestacích. Jinak nebylo, no, pak byly nějaký, po roce 1968, když nastala normalizace, tak byly nějaké prověrky.“
Milan Práger se narodil 21. dubna 1930 v Praze. Vyrůstal v pražských Košířích. Za války nastoupil na Vančurovo gymnázium a začal chodit do ilegálního skautského oddílu na Klamovce, který se po válce stal střediskem Mawadani. Jeho otec byl kvůli svému židovskému původu poslán do Terezína a následně do Osvětimi, kde zemřel. Rodiče se ještě předtím rozvedli a brzy poté zemřela i maminka. Milan Práger vystudoval matematiku a celý život působil v Matematickém ústavu Akademie věd. Od šedesátých let matematiku také vyučoval. V současnosti se stále schází s přáteli ze skautingu v rámci oddílu oldskautů.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
