Tazatel: „Máte řecké občanství?“ - „No, měl jsem, ale to byla ta doba, devadesát pět, nebo jak to tam bylo tehdy, že se bude propouštět. Já jsem neměl české občanství, neměl jsem, ale pak přišla ta změna toho režimu, a že se budou propouštět cizinci a tak dále a tak dále, že strach a to... Až potom jsme se dozvěděli, že to oni rozdělili na devizové cizince a na nějaké cizince jako pracovní, jo. Tak říkám, máš tady bejt po tolika letech, tady člověk pracuje a najednou kvůli tomu, že... A přijde ňákej zákon, jo, a budeme muset mít české občanství, jo. Jinak jako jsme neměli na vojnu, nic. Potom na vojnu nás zavolali, to už jsem byl ženatej, dávno děcka a všechno, jo. To byla legrace. Na vojenskou správu nás zavolali a tam byla legrace hodně. Jsem ještě měl kníra takovýho, jak Stalin. Jsme přišli na vojenskou správu a oni se na nás dívali, co tady chceme. A my říkáme, že na vojnu, že prý kdoví. Jsme viděli, jak ti mladí, tam v té čekárně, jak vylezl někdo a úplně skákal, že na vojnu nejde. Chtěli ty modré knížky a my jsme přišli s bratrancem, von též plnovous, a oni jako říkali, no nic, tak papír ňákej, tak jsme tam přišli, nějaký kluky zrovna potkali, ty vysokoškoláky, oni mají ty dvě frčky takový zlatý, oni to tak vždycky mají, že to jsou vysokoškoláci. Se na nás dívali, tak říkali: ‚Tak běžte tam.‘ Jsme přišli, tak tam jako jsme to prošli, tou zdravotní kontrolou. Tam je takovej kruh, zdravotní a takový a pak se dělaj. Pak jsme se bavili, tam byl doktor takovej. A on se na nás dívá a říká: ‚Vy jste Řekové.‘ Tak jsme se začali bavit o Řecku. A pak verdikt, že nás na vojnu nevemou, jako že jsme schopní, ale že jako věkově... A já, že my oba nesouhlasíme, že na vojnu chceme jít. Že jako to je podraz na nás, že já už to mám domluvený a tak. Já jsem říkal: ‚Já to mám domluvený v práci, že teda až bude přísaha, že autobus, minibus, že je připravenej, že přijede rodina. Moje dcery, rodina, rodiče jedni, druzí, kámoši přijedou na přísahu.‘ Ti se začali smát: ‚To snad nemyslíte vážně.‘ Já říkám, že to jako nám nemůže udělat. Bratranec ten se taky… Potom říkají: ‚Neexistuje, nenene.‘“