Blažena Plesarová

* 1929

  • “Já vím jenom, že byla znárodněna, a víc mě nezajímalo. Práci jsem měla pod rukou a víc… Měli jsme tam pár takových karambolů, jeden kluk nám tam kradl. Pak nám tam dali Polku, ale to jsem asi byla vinna já. Dopoledne ji nám tam dali a v poledne jsme brali výplaty. Byli jsme zvyklí, protože nám tam nikdo nic neukradl, že jsme měli vozíky, do toho jsme dávali přízi. Já jsem potřebovala běžet k váze, tak jsem měla v kapse výplatu. Abych ji neztratila, tak jsem ji položila taky na ten vozík a hodila jsem na to tašku a šla jsem k váze. A najednou koukáme, jak milý chňapák už po tom chňapal. A to byly dvě výplaty u sebe. Tak jsem se otočila, běžela zpátky a takovou jsem mu utřela, že spadl zpátky do vozíku. A křičel: 'Já ne, já ne!' A já říkám, že taky ne, a zmiz.”

  • “My jsme měly někdy štěstí, že tam dali učnice. Tak to je nastrkali nám. My jsme nadávaly, protože to bylo tak, že jste učnici musela opatrovat a dávat na ni pozor, aby vám tam do toho někam nestrčila ruku. Protože to ji tak omlátilo jako máloco, že měla ty prsty modré.”

  • “To jsme chodívali nahoru na náměstí. Ve Březně na náměstí měli kuchyně a tam vždycky vojáci někteří jedli, někteří to nechtěli, tak to jim ani nedali. A k tomu jsme si mohli přijít a dostali jsme jídlo, aby se nevyhazovalo. Tak to rozdali lidem u nás, nejenom nám, to nás tam bylo hodně. Takže tam jsme si chodívali pro jídlo. Tak nám, jako nám osobně, jídlo ve válce nijak nescházelo. Protože nás bylo dost dětí, a tak jsme to dostávali zadarmo.”

  • Celé nahrávky
  • 1

    Frýdlant, 28.03.2024

    (audio)
    délka: 01:35:28
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

V Jutě se mi líbilo, pracovala jsem tam dvaapadesát let

Blažena Plesarová v mládí
Blažena Plesarová v mládí
zdroj: Archiv pamětníka

Blažena Plesarová se narodila 21. října 1929 v Březně. Pocházela z dvojčat a narodila se předčasně, rodina nedonošené miminko musela zahřívat v troubě. Měla deset sourozenců, narodila se pátá v řadě. S rodinou žila na hospodářské usedlosti ve středočeském Březně. Během války na usedlosti žili němečtí vojáci, kteří dětem dávali jídlo a občas je vozili na koních. Na konci války pamětnice zažila bombardování Mladé Boleslavi. Po válce si Plesarovi pořídili dům v pohraničí po sudetských Němcích a přestěhovali se do Pertolic. Rodiče začali v pohraničí hospodařit a Blažena Plesarová nastoupila do textilní fabriky Juta. V Jutě pracovala od roku 1947 až do odchodu do důchodu v roce 1999. V Jutě pracovala jako přadlena. Nikdy se nevdala, žila v domě s celoživotní kamarádkou Ilzou. V roce 2024 žila v Poustce.