Nedělejte si iluze, že by snad na vysoké škole tehdy existoval nějak velký protirežimní postoj
Petr Pintner se narodil 3. prosince 1942 v Praze, syn výtvarníka J. Pintnera. Po absolvování jedenáctiletky byl přijat na strojní fakultu. Ze školy byl po pěti semestrech vyloučen a byl povolán k základní vojenské službě. Odmítl však složit vojenskou přísahu, protože odporovala tehdy platné ústavě. Následně byl uvězněn v posádkové věznici. Později byl přemístěn do psychiatrické léčebny v Bohnicích. Poté byl několik týdnů umístěn v pankrácké věznici. Dne 2. dubna 1964 byl odsouzen k nepodmíněnému trestu v trvání čtyř a půl roku. Tvrdí, že již v době, kdy byl ve vazbě, na něm byla prováděna vícestupňová hypnóza. Vyšetřovatelé prý pomocí hypnózy i dalších nátlakových metod snažili Pintnera přimět, aby odvolal své tvrzení o vojenské přísaze. Pamětník uvádí, že mu byla dokonce nabídnuta spolupráce s kontrarozvědkou. Po odsouzení byl umístěn v Jáchymově. Asi po roce a půl se mu udělaly puchýře na rukou, zanítily se a způsobily otravu krve. Tvrdí, že během hospitalizace ve vězeňské nemocnici na něm byla provedena vícestupňová hypnóza za použití LSD. Tento zážitek měl prý výrazný vliv na změnu jeho charakteru a chování. Byl pak více důvěřivý, vysoce ovlivnitelný a labilní. Propuštěn byl 2. července roku 1966. Poté začal pracovat v Konstruktivě jako montér a následně jako kulisák v Divadle na Vinohradech. Záhy po okupaci Československa v srpnu roku 1968 emigroval do Frankfurtu nad Mohanem. Později ho následoval i zbytek rodiny.