Diktatura zůstala, změnili se lidé
Peter Petras se narodil v 16. srpna 1946 v Kežmarku jako druhý nejmladší ze sedmi dětí. Jeho matka Žofia byla sestra Pavla Čarnogurského, někdejšího poslance Snemu Slovenskej republiky, jeho otec Jakub byl maloobchodník s vínem, svého času monopolním dodavatelem mešního vína pro Spišskou kapitolu. Po komunistickém převratu v roce 1948 otce na základě udání za spolupráci s banderovci zatkli, ve vyšetřovacích vazbách strávil čtyři roky. Pro rodinu to znamenalo těžké časy, všechny děti musely pomáhat rodinu uživit. Peter Petras vystudoval nejdříve střední pedagogickou školu v Levoči, působil jako vychovatel na internátu, o mnoho let později si rozšířil vzdělání v oboru filozofie a v roce 1986 získal doktorát. Stejně jako jeho starší bratři Jozef a Ivan působil Peter Petras jako vysokohorský nosič ve Vysokých Tatrách. V roce 1989 se s kolegy učiteli stal jednou z vůdčích osobností revolučního hnutí v Kežmarku – kromě vylepování plakátů objížděli školy a podniky, přičemž nabádali k účasti na celorepublikové stávce plánované na 27. 11. 1989. Pomáhal s organizací shromáždění na kežmarském náměstí, jehož se účastnilo na čtyři tisíce lidí, moderoval vystoupení jednotlivých řečníků. Později se účastnil i schůzí VPN (Veřejnost proti násilí), roli sehrál při předávání moci v Kežmarku a organizaci prvních demokratických voleb. Sám kandidovat odmítl. V roce 1997 začal s obnovou tehdy zřícené a zchátralé Rainerovy chaty, nejstarší horské chaty ve Vysokých Tatrách. Chatu na vlastní náklady opravil, čímž ji zachránil, a vytvořil zde malé muzeum nosičů. V roce 2023 nadále působil jako chatař a nosič.