„Tenkrát nás zaujaly Rychlé šípy, v Mladém hlasateli, tak jsme si založili klub Mladého hlasatele. Bylo nás pět, tak jsme si dali název Veselá pětka. V létě jsme se věnovali lovení bobříků a to byla velmi dobrá věc, všestranná, a nepotřebovaly se k tomu žádné finanční prostředky, všechno se dalo udělat z vlastních zdrojů. V zimě jsme hráli loutkové divadlo, to se hrálo asi čtyři sezony, a protože nebylo čím topit, tak vstupné bylo jedno polínko, takže ten, co šel do loutkového divadla, musel donést polínko, aby nezmrzl.“
„Když jsem prohlásil, že je to okupace, a protože jsem měl na starosti deset tisíc vojáků. Když toto někdo veřejně prohlásí, a dokonce jezdí a vojákům to vytrubuje. Tak si mě zavolali na ministerstvo, kde mi řekli: ,Máš možnost to odvolat, tady si sedni, tady máš papír, odvolej to a tady nám napiš, kdo byl proti vstupu sovětských vojsk.‘ Já odpověděl: ,To já si nemůžu pamatovat.‘ Já jsem byl proti vstupu, proto jsem vyloučený. ,Tak nic neodvoláš?‘ - ,Ne!‘ Tak jsem odešel, protože pro mě to je okupace.“
„Hradecké gestapo otce zajistilo, a nemohli z něj něco dostat. Tenkrát byly v módě plivátka, kde se plivaly hleny, a tak ho ten gestapák vzal a otec musel chodit po hradecké věznici a ty plivátka pít. Chtěli, aby se přiznal za to, co neudělal. Vždyť to je jediná věc, co mi táta řekl.“
O 21. srpnu 1968 jsem prohlašoval, že je to vlastně okupace, a proto mě z armády vyhodili
Vratislav Pech, skautskou přezdívkou Samson, se narodil 14. srpna 1929. Během 2. světové války jeho otce zavřelo gestapo. V roce 1940 zakládá s kamarády čtenářský klub Mladého hlasatele pod názvem Veselá pětka ve Svobodných Dvorech u Hradce Králové. Byli tehdy ovlivněni knihami Jaroslava Foglara. Po válce, v roce 1945, vstupuje pamětník do 19. oddílu v Hradci Králové a roku 1946 se účastní Oblastní lesní školy pro vedoucí oddílů. Studuje na vojenské akademii, kde se měl stát osvětovým důstojníkem, avšak kvůli protestu, který se týkal jednoho předpisu o střílení do dělníků, musel odejít do běžné vojenské služby. V 60. letech zastává vysokou vojenskou funkci, avšak o této své životní etapě nerad hovoří. V roce 1968 je z armády vyhozen, neboť všude veřejně prohlašoval, že 21. srpen 1968 je skutečná okupace. Po vyhazovu z armády se stává čističem kanálů ve vlakovém depu a následně se z něho stává strojvedoucí. Dnes se badatelsky zajímá o bitvu u Hradce Králové v roce 1866.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!