Aloisie Pauerová

* 1946

  • „Prvního května 1948 odešel maminčin švagr Josef Kohout, který vlastnil menší statek, 49 ha, v Úsilově na Domažlicku. Přešel hranice do Německa. Když šli lidé do průvodu, tak strejda přešel. Nato přišli v poledne 10. října k nám. Táta měl nejlépe zařízenou drogerii a postavený barák. Zatímco byl na zahradě, přišli a vše mu zabavili. Někdo běžel pro taťku na zahradu, mně byly dva roky. Taťka do drogerie, kde měl veškeré papíry a vše, nemohl. Jako dnes chodí exekutoři, i tenkrát vše zaplombovali. Taťka se k večeru sebral, s námi se rozloučil, sestra byla o sedm let starší, tak říkala, že mi zrovna zavazovala botičky, když se táta rozloučil, že jede do svého rodiště. A odešel do Německa.“

  • „V roce 1949, den před Štědrým dnem, zavřeli mamky sestru Miladu Kohoutovou, která seděla deset a půl roku. Měla dva kluky, Karlovi (...) bylo pět let a Pepovi devět. Ti zbyli, odvezli je k dědečkovi a babičce, kteří byli narozeni roku 1882, takže už měli nějaký věk. Teta měla dva soudy, nakonec dostala 18,5 roku, seděla 10,5 a zaplatila 30 tisíc pokuty, ztráta veškerého majetku. A moje mamka nastoupila roku 1950, den po popravě Horákové, trest.“

  • „Po půl roce napsal (otec) mamince dopis, že odjíždí do Brazílie. Maminka dopis dostala, někdo jí ho dal. Byla pozvána na návštěvu k janovickým Kylišům a tam dopis dostala. Napsala: ,Jsme v pořádku, děti jsou v pořádku, přeju ti hodně štěstí.‘ Víc nic. Dopis, který převzal někdo. Nebyl to člověk, který dopisy přenášel, ale byl to agent StB a matku udal. Za těchto pět slov mamku zavřeli. Jenom za to, nic jiného neudělala. Dali jí za vinu, že poslala dopis utečenci.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Nýrsko, 17.04.2012

    (audio)
    délka: 02:09:30
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy železné opony - Iron Curtain Stories
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Mé mládí nikomu nepřeji a komunistům to nedaruji, ještě jsem jim neodpustila

Dobová fotografie
Dobová fotografie
zdroj: archiv pamětnice

Aloisie Pauerová, roz. Suchanová, se narodila roku 1946, vyrůstala v Janovicích nad Úhlavou. Měla ještě staršího bratra a sestru. Její mládí bylo velmi těžké. V říjnu 1948 emigroval její otec, drogista Miroslav Suchan do SRN a později do Brazílie, kde roku 1958 zemřel. Matka byla roku 1950 zatčena a odsouzena k roku vězení a vysoké pokutě za dopis, ve kterém chtěla manželovi odepsat, že jsou děti v pořádku, a který byl zachycen agentem StB. Roku 1948 emigroval také strýc Josef Kohout a teta Milada Kohoutová byla roku 1949 zatčena, odsouzena za protistátní činnost na 18 let a vězněna až do amnestie roku 1960. Měli dva syny. O všech pět nezajištěných dětí se starali prarodiče z matčiny strany, Mikulášovi, kteří museli v pokročilém věku intenzivně pracovat, aby je uživili. Rodina trpěla bídou. Pamětnice se brzy vdala a založila si vlastní domácnost. Nedokončila studium gymnázia, pracovala v mlékárně. Poté byla zaměstnána v továrně Okula v Nýrsku, kde vystudovala večerní průmyslovou školu strojní, a na železnici.