Ján Novenko

„To už jsme byli ve Fiľakově a musel jsem chodit do fabriky fiľakovské, kde se vyrábělo vlastně pro vojáky, pro frontu kdeco. Ale mně se to... prostě jsem začal kazit, co se dalo. Sice opatrně, brácha mě poučoval, že pozor, to není jen tak. Jsme dělali miny a pro miny jsme vrtali ty díry, kam se dávaly potom ty patrony. A tam stačilo maličko shýbnout nožem, jenom to, a už to nebylo takové, jak by to mělo být. Funkční to bylo, ale ne tak, jak to mělo být. Čili už dostřel a další věci mohly být, už to nebylo ono. Ale pak někdo něco na mě žaloval, tak jsem se bál, tak mě upozornili kamarádi a tak. Mého kolegy táta měl v pronájmu kamenolom u Fiľakova, hodinka chůze. Ale bylo to v kopcích, zalesněné, kde se dalo aj schovávat, a hlavně bylo vidět široko daleko. A já jsem tam v tom kamenolomu dělal. To byly prudké, ne vysoké, ale prudké kopce. A učil jsem se vrtat ručně na ostřelování kamene. A protože jsem byl mladý a uměl jsem dobře utíkat, no tak jsem byl pověřen tím, že jsem to potom odpaloval. Ale tím pádem jsem se dostal k výbušninám, šňůrám a samozřejmě k těm zápalným... A to bylo fajn pro mě. Podařilo se mně, to bylo zapisované, podařily se asi tři kusy schovat pro partyzány. A potom jsem si tam našel, že tam byla budova, kam jsme se mohli schovat, když začalo pršet nebo tak, víte, tak tam bylo místo. To stačilo jen maličko schovat, vyhrabat trošinku písku.“

„Protože taky se stalo, víte, dvakrát dokonce, že jsme museli pak zasahovat. Prostě přišla, že ju znásilnil a tak dál. No tak ona ho vyprovokovala, víte, objímala ho a já nevím, co všecko, tak to víte, eště mu dávali napit, tak co z toho mohlo být... Pak se dozvěděla, že bude zastřelený, protože to byla smrt, za tyto věci. Jako v armádě byla za to. V Československu přísný zákaz s trestem smrti. (Toho jste byl taky svědkem, že kradli vojáci věci lidem?) My jsme byli velmi přísně hlídáni, ale nezapomeňte, že 2. ukrajinský front měl název ukrajinský podle toho, že kudy jel... ale tam byli všelijací lidi a hlavně ta armáda sestávala ze zločinců, víte, a ti dostali příležitost se vykoupit tím, že budou dobře bojovat a chovat se slušně. No jenže, to víte, jak to chodí. Podívejte se dneska, co všechno se děje. A to je mír. A co tenkrát? Byla válka.“