Vysadili nás, zatloukli dřevěné kůly a nechali nás napospas Baraganské stepi
Alois Nedvěd se narodil 19. srpna 1949 v české vesnici Eibenthal v rumunském Banátu. Jeho otec se jmenoval Augustin a za druhé světové války ho odsud německé vojenské jednotky odvedly a následně byl nasazen na válečnou frontu, kde po zranění měl padnout do zajetí Rudé armády. Komunistická strana Rumunska v červnu 1951 rodinu deportovala do oblasti Baragan, v té době byla pamětníkova matka těhotná a jeho sestra se narodila ve vyhnanství. Žili zde v nuzných podmínkách a byli nuceni sbírat bavlnu, aby plnili stanovenou pracovní normu. Podle svědectví pamětníka strávili v Baraganské stepi přibližně půl roku, po němž přišlo rozhodnutí, že rodinám havířů bude umožněno odejít za prací do města Comanesti na východě Rumunska, kde otec pracoval v uhelných dolech. Zpátky domů do vesnice se mohli vrátit až na základě rozhodnutí ministerstva vnitra, vydaného v prosinci 1955. Po příchodu žili v hornické kolonii v Ujbánii, kde pamětník navštěvoval čtyři třídy, a další tři ročníky absolvoval v Eibenthalu. Po dokončení strojírenského učiliště pracoval tři roky jako soustružník a po vojenské službě se vrátil do Eibenthalu, kde se oženil a pracoval v azbestových i uhelných dolech. Po roce 1990 začal od státu pobírat finanční odškodnění za deportaci do Baraganu. V době natáčení žil v Eibenthalu (září 2022).