Zavřeli hranice a měl jsem po prdeli
Michal Matzenauer se narodil 20. listopadu 1947 v Praze. Jeho otec pracoval ve Vsetíně v pivovaru u rodiny Thonetů, která měla továrnu na ohýbaný nábytek. Zde strávil celé dětství a už odmala rád kreslil a psal. V deváté třídě se však zamiloval do chemie, a rozhodl se proto pro studium chemické průmyslovky ve Zlíně. Již v té době měl svůj ateliér, chodil na přednášky z teologie a filozofie k místnímu faráři a vedl s přáteli debaty o umění. Během dospívání se mu hlavní vášní stala poezie, na střední škole se podílel na vzniku studentského literárního časopisu. Po maturitě získal přes známého modrou knížku, a nemusel tak nastoupit na vojnu. Místo toho začal pracovat v chemičce v Kralupech nad Vltavou. V roce 1968 se stal očitým svědkem okupace centra Prahy vojsky Varšavské smlouvy. V následujícím roce měl v plánu odejít studovat na Oxfordskou univerzitu. S kamarádem už vyrazili stopem na cestu, kde jej však zastihla zpráva o tom, že umírá jeho maminka. Po jeho návratu do Československa komunisté zavřeli hranice. Vystřídal řadu zaměstnání, než zakotvil jako hydrogeolog v maringotce, se kterou patnáct let projížděl celou zemi a kde psal básně a kreslil. V sedmdesátých letech se oženil s evangelickou farářkou a začal se stýkat s disidenty. V roce 1977 podepsal Chartu, byl sledován a vyslýchán. Jeho žena se nakonec rozhodla emigrovat, on zůstal v Československu. Po sametové revoluci bylo konečně doceněno jeho dílo, dosud měl několik desítek samostatných výstav. V současnosti dokončuje dvě básnické sbírky.